firmy konečně přistoupily k výraznějšímu zvyšování finančního ohodnocení kvalifikovaných zaměstnanců. Vyplývá to z aktuálního Platového průzkumu mezinárodní personálně poradenské společnosti Hays. Průzkum vznikl vyhodnocením šesti tisíc registrovaných pracovních nabídek a dat poskytnutých více než dvaceti tisíci potenciálními uchazeči o pracovní místa.

I přes mírné zpomalení české ekonomiky v minulém roce firmy nadále zintenzivňovaly nábory. Potřeba nových zaměstnanců se promítla prakticky do všech odvětví, klesající míra nezaměstnanosti a nárůst počtu pracovních míst pak v důsledku zvýšil tlak na růst mezd ve většině sektorů.

Více než kdy dříve je ze strany zaměstnanců kladen důraz na rychlost výběrového řízení. „Uchazeči negativně vnímají výběrová řízení o třech a více kolech a dávají přednost firmám, které rychle komunikují a jsou schopny se pro daného kandidáta rozhodnout v krátké době. Zavedený trend těchto zdlouhavých procesů zatím bohužel stále v řadě firem komplikuje jejich nábory,“ uvádí Ladislav Kučera, ředitel Hays.

Koho tedy v současné době firmy hledají nejčastěji? Mnoho firem v souvislosti s jejich zvýšenou aktivitou přistupuje k přerozdělování kompetencí. Vznikají tak nová pracovní místa, zejména pro uchazeče s krátkou praxí a schopné absolventy. „V uplynulém roce byl profil uchazeče s praxí do 2 dvou let právě jedním z nejpoptávanějších, což se výrazně projevilo i do růstu ohodnocení těchto mladých talentů. Absolventi a juniorní uchazeči si v současné době polepšili dle konkrétního sektoru o 10-20%. To se týká zejména oblasti podpůrných rolí, obchodních pozic či techniků. Oproti tomu, mzdy top manažerů velkých změn nezaznamenaly a drží se na stejné úrovni. Případné zvýšení celkového ohodnocení bylo spíše formou bonusů a odměn,“ upřesňuje Kučera.

Výsledky platového průzkumu u vybraných sektorů:

Centra sdílených služeb – Business Service Centra

Oblast Business Service center je jeden z nejrychleji rostoucích oborů v regionu střední a východní Evropy. Přestože v minulém roce nebylo tolik nových investic, jako v roce předchozím, stávající centra se dále rozvíjela a co do počtu zaměstnanců vyrostla o 19%. Business Service společnosti jsou typické poptávkou po jazykově schopných uchazečích, s plynulou znalostí alespoň dvou cizích jazyků.

V letošním roce se centra mají v plánu rozrůst o dalších více než 20% a v souvislosti s tím jsme zaznamenali plošný  nárůst mezd v sektoru o 10-15%.  Výši mzdy významně ovlivňuje právě jazyková vybavenost uchazeče – vedle angličtiny také německý, francouzský či holandský jazyk znamená vyšší mzdu až o 20% oproti uchazečům, kteří hovoří pouze anglicky. Pomalu se také stírá regionální odlišnost mzdy v rámci republiky, například Praha a Brno jsou nyní na velmi srovnatelné úrovni.

Vývoj mzdy v business centru zaměřeném na finanční operace dle seniority:

Obchod a marketing

V uplynulém roce rostla poptávka po zaměstnancích v oblasti obchodu napříč segmenty. Tyto společnosti jsou pak otevřeny uchazečům různé seniority, důležitá je znalost daného segmentu, zákazníků či proaktivita. Firmy oceňují nové nápady a inovativní přístup, což opět nahrává juniorním uchazečům. Těm, disponují-li správnou motivací, odpovídajícím vzděláním a jazykovými schopnostmi, firmy zejména v oblasti ICT nebo techniky nabízí základní nástupní mzdy v rozmezí 30-40,000Kč. Obecně v sektoru rostly mzdy v rozmezí 10-15% a nejvíce si polepšili junioři a specializovaní obchodníci s 2-5ti letou praxí.

Retailové společnosti masivně zintenzivnily nábory a právě pro ně je vzhledem k vysoké konkurenci rychlost výběru kritická. Mzdy zde rostly přibližně kolem 5 procent.

Srovnání mzdy na pozici obchodního reprezentanta dle segmentů:

Motivace pracovníků

V doplňujícím průzkumu se společnost Hays zaměřila na motivaci pracovníků a jejich vnímání efektivity v pracovním prostředí a zúčastnilo se jej 700 uchazečů. Z tohoto průzkumu vyplývá, že stále více zaměstnanců se snaží najít tu správnou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, pravidelnou potřebu práce přesčas uvádí pouze 27% oslovených. Zaměstnanci rovněž přiznávají, že pracovním činnostem nevěnují plnou pracovní dobu – 11% dotázaných, tedy více než každý desátý stráví efektivní prací během pracovní doby méně než 50% času.