Naopak, na mezinárodních trzích došlo k neobvyklému jevu stagnace mezd. Tato skutečnost vyplývá ze zprávy zveřejněné personálně poradenskou společností Hays ve spolupráci s Oxford Economics, Global Skills Index (Index globálních dovedností, dále jen „index“).

Rozdíl mezi dovednostmi, které se na pracovním trhu nachází a těmi, které zaměstnavatelé požadují, se nadále zvětšuje, skóre talentové neshody se v tomto roce zhoršilo v 16 z 34 hodnocených zemí. Na druhé straně lze pozorovat výrazně zpomalený růst mezd na kvalifikovaných rolích v porovnání s růstem mezd na pozicích nevyžadující speciální kvalifikaci.

„Zatímco klesající míra nezaměstnanosti je z globálního pohledu pozitivním trendem, je velmi překvapivé, k jak prudkému zpomalení růstu mezd ve světových ekonomikách došlo. Tradiční mechanismy, kde vysoká zaměstnanost úzce souvisí s rostoucí mzdou, už nyní nefungují (viz graf 1),“ komentuje Ladislav Kučera, ředitel společnosti Hays pro Českou republiku a Rumunsko.

Průměrný roční růst reálné mzdy

Zdroj: OECD

Zpráva uvádí 3 hlavní důvody globální stagnace mezd:

Nízká konkurenceschopnost pracovních trhů
Vyšší koncentrace zaměstnavatelů v určitých místech a nedostatek alternativních příležitostí jsou jedním z důvodů zpomalení růstu mezd. Vysoké náklady na bydlení, rodinné povinnosti, specifika některých pozic či náklady spojené s hledáním nového pracovního místa snižují mobilitu zaměstnanců, kteří nejsou nakloněni relokaci.

Vzestup outsourcingu
Tam, kde dříve velká společnost zaměstnávala přímo například IT podporu, zákaznický servis nebo zajišťovala stravovací služby zaměstnancům, nyní upřednostňuje outsourcing těchto úkonů – nechává si je zprostředkovat externím dodavatelem. Společnosti tak těží z konkurenčního boje těchto firem, které soupeří o zákazníka prostřednictvím nejnižší nabízené ceny.

Automatizace a globalizace
Díky technologickému pokroku se stávají rutinní úkony, a nyní častěji také úkony více specializované, stále náchylnějšími k automatizaci. Tyto doplňkové síly zvyšují motivaci podniků k náhradě kapitálu za práci, uvolňování pracovních míst v krátkodobém horizontu a posunu vyjednávací síly ve prospěch zaměstnavatele. To vytváří tlak na snižování mezd. Dle nedávno provedeného průzkumu* jeden robot navíc na 1 000 pracovníků snižuje mzdy o 0,25 až 5%.

Počet robotů instalovaných v mnoha zemích ve srovnání s vedoucím Singapurem naznačuje, že v nadcházejících letech bude pravděpodobně tlak na nižší růst mezd nadále pokračovat (viz graf č. 2).

Globalizace a automatizace zůstávají klíčovými strukturálními faktory, které vedou k celosvětové stagnaci mezd. Celoživotní vzdělávání  a rekvalifikační programy by tedy měly být v popředí zájmu vlád i společností, které budou tímto trendem ohroženy nejvíce.

V aktuální zprávě Mezinárodního měnového fondu se uvádí, že ženy častěji pracují v odvětvích, kde převažují rutinní úkony nad kreativní činností než muži. Vzhledem k tomu, že existují a vznikají další technologické možnosti automatizace těchto úkonů, jsou ženy k dopadům automatizace na počet pracovních míst náchylnější – vysoký stupeň rizika má 11% pracovních míst obsazených ženami, oproti 9% míst, kde pracují muži**.

Graf č. 2 Instalovaní roboti na 10.000 obyvatel (2016)

Zaměřeno na Evropu a Střední východ

Ekonomický růst v Evropě a na Středním východě by v letošním roce dle odhadů měl zpomalit na 1,4% , což je o půl procenta méně, než v roce 2018.

Celkové skóre regionu se snížilo, a to především z toho důvodu, že dochází k narovnávání rozdílu tlaku na růst mezd ve vysoce specializovaných odvětvích a profesích. Tlak na mzdy ve vysoce specializovaných odvětvích se snížil ve 12 z 19 zemí regionu, přičemž největší propad zaznamenává Česká republika, Maďarsko a Portugalsko. Důvodem je především minimální růst mezd ve financích a pojišťovnictví či bankovních službách.

Česká republika: rizika a výzvy

Největším problémem České republiky zůstává dle zprávy nadále flexibilita vzdělávacího systému. Skóre 7,7 je jedno z nejvyšších ze všech hodnocených zemí a naznačuje, že studijní obory absolventů českých vysokých škol neodpovídají profesnímu zaměření volných pracovních míst u nás. Česká republika tedy není schopna obsadit pracovní pozice pracovní silou s odpovídající kvalifikací, což může být hrozbou i do budoucna.

Problém stagnace mezd se dotkl i českého pracovního trhu. „Zpomalení růstu mezd na manažerských pozicích pozorujeme na českém trhu již druhým rokem. Tato stagnace tak způsobila snížení tlaku na mzdy ve specializovaných profesích na skóre 5,0 oproti 5,5 v roce 2018.“, popisuje výsledek zprávy Ladislav Kučera z Hays.

„Stejný trend zpomalení růstu či stagnace mezd se v letošním roce promítl i do řady kvalifikovaných sektorů, ať už v oblasti financí, IT nebo v technické oblasti obecně, což výrazně snížilo skóre tlaku na růst mezd v kvalifikovaných odvětvích (0,9 letos vs 1,9 v roce 2018).“, doplňuje Kučera.

Jaký je tedy závěr a doporučení letošní zprávy?

Investovat do vzdělávání, celoživotního vzdělávání a rekvalifikačních programů – to by měla být priorita vlád i společností.

Mnoho pozic již v současné době zaniká a objevují se nové profese. Odpovídající vzdělávací programy pomohou zajistit kvalifikovaný personál na tato nová místa. Společnosti mohou více spolupracovat se vzdělávacími organizacemi a zajistit si tak odpovídající talenty do budoucích let

Zaměstnavatelé by měli proaktivně nabízet a motivovat zaměstnance k využívání flexibilních úvazků a relokaci.

Flexibilní pracovní příležitosti mohou přilákat novou pracovní sílu a zapojit více lidí do pracovního procesu. Aktuální technologické možnosti nabízejí snadnější vytváření flexibilních příležitostí a usnadňují možnost práce ve vzdálenějších lokalitách.

Společnosti by se měly zaměřit na diverzitu ve všech aspektech

Vyřešení genderových rozdílů v rámci specifických profesí pomůže nejen snížit rozdíly v odměňování žen a mužů, ale také pomůže zvýšit zaměstnavatelům nabídku pracovníků. Ať už se jedná o zapojení maminek po rodičovské dovolené nebo zavedení a podporu programů, které zapojí ženy více do profesí typicky zastávaných muži.

*Artificial Intelligence, Automation and Work, Acemoglu and Restrepo (2018)

**Gender, Technology and the Future of Work, Brussevich et al. IMF (2018)