Na dvojnásobek od příštího roku vzroste také podmínka limitu ročních příjmů pro vstup do režimu paušální daně. Návrh nyní dostane k podpisu prezident.

„Navrhované změny mají jednoho společného jmenovatele a tím je zjednodušování daňových povinností a snížení či rušení administrativy pro naše podnikatele. V programu jsme slíbili podporu podnikání, méně státní byrokracie a uživatelsky přívětivou finanční správu trestající úmyslné obcházení daní, ne drobné přestupky. A to nyní plníme,“ říká k návrhu ministr financí Zbyněk Stanjura.

Zvýšení limitu pro plátcovství DPH na 2 miliony

Novela zákona o DPH navrhuje zvýšit limit ročního obratu pro povinnou registraci k DPH na 2 mil. Kč. Aktuální limit ve výši 1 mil. Kč odpovídal částce 35 000 eur, který ČR získala při vstupu do Evropské unie v roce 2004 a který se za 18 let navzdory významnému růstu cenové hladiny nezměnil. Zvýšení limitu až na 85 000 eur podporuje sama EU, která členským zemím umožní implementovat toto navýšení od roku 2025. ČR nicméně bylo na její žádost umožněno zvýšit limit pro plátcovství DPH na 2 mil. Kč už před účinností této směrnice.

„Hlavní novinkou daňového balíčku je možnost odhlásit se z plátcovství DPH při ročním obratu až do dvou milionů korun. Na dvojnásobnou částku dvou milionů pak od příštího roku vzroste také podmínka pro využívání paušální daně, tedy placení daní, sociálního i zdravotního pojištění jednou pravidelnou měsíční částkou bez daňových přiznání a bez přehledů pojistného,“ říká Zbyněk Stanjura a dodává: „Při aktuálně vysoké inflaci považuji navýšení limitu na 2 miliony korun za ještě důležitější. Očekáváme, že příští rok by se díky tomu mohlo k paušální dani nově přihlásit až 30 tisíc živnostníků.“

Tři pásma paušální daně

V důsledku zvýšení limitu pro plátcovství DPH se na 2 mil. Kč zvyšuje novelou zákona o daních z příjmů i hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu daně. Z důvodu velmi širokého rozpětí příjmů paušalistů nebude měsíční paušální záloha pro všechny ve stejné výši, ale zavádí se 3 pásma odvozená primárně od výše příjmů a sekundárně od výdajového paušálu.

„Paušalisté budou podle ročních příjmů rozděleni do tří pásem, které určují výši jejich měsíčních paušálních záloh. Většina bude zařazena v prvním pásmu a nic se pro ně nemění. První pásmo odpovídá dnešní paušální dani a pro příští rok zde bude měsíční záloha činit podle aktuálních odhadů zhruba 6 200 Kč. Určeno je pro živnostníky s ročními příjmy do 1 mil. Kč a pro živnostníky s vyššími příjmy v 60 či 80% výdajovém paušálu,“ vysvětluje Zbyněk Stanjura.

V nové rozšířené paušální dani pracuje Ministerstvo financí s několika skupinami OSVČ (viz přiložené infografiky) podle výše ročních příjmů a uplatnitelného výdajového paušálu. Pro většinu OSVČ se nic nemění a příští rok budou platit paušální zálohy podle aktuálních odhadů ve výši 6 208 Kč v závislosti na výši zdravotního a důchodového pojištění dle vývoje průměrné hrubé mzdy v roce 2022 (výše paušální zálohy pro rok 2022 činí 5 994 Kč měsíčně). První pásmo se týká všech OSVČ s ročními příjmy do 1 mil. Kč, dále OSVČ s příjmy do 2 mil. Kč s uplatnitelným 80% výdajovým paušálem a OSVČ s ročními příjmy do 1,5 mil. Kč s uplatnitelným 60% výdajovým paušálem.

Druhé pásmo je určeno zejména pro OSVČ s ročními příjmy do 1,5 mil. Kč, které se z důvodu nižšího výdajového paušálu nevešly do prvního pásma, a také pro OSVČ s ročními příjmy do 2 mil. Kč s uplatnitelným 60% výdajovým paušálem. Třetí pásmo je pak určeno pro ostatní OSVČ s ročními příjmy do 2 mil. Kč, které se nevešly do nižšího pásma. Ve druhém pásmu budou OSVČ příští rok hradit fixní paušální zálohy ve výši 16 000 Kč měsíčně, ve třetím pásmu pak 26 000 Kč měsíčně.

„Obecně platí, že paušální daň je nabídka od státu a je zcela na dobrovolném rozhodnutí každého živnostníka, zda ji využije, nebo ne. Návrh tří pásem byl kompromisním řešením mezi zachováním jednoduchosti systému a daňovou spravedlností v tom smyslu, že živnostník s příjmy do 500 tisíc korun ročně logicky nemůže státu odvádět stejně jako podnikatel s dvoumilionovými příjmy ročně,“ dodává k novému nastavení paušální daně Zbyněk Stanjura.

Podmínky pro zapojení se do paušálního  režimu by díky této novele mohlo příští rok nově splnit až 60 tisíc OSVČ navíc, přičemž pro zhruba polovinu z nich může být využití paušálního režimu výhodné a mohou tak reálně učinit.

V oblasti paušální daně návrh upravuje také situaci, kdy poplatník v paušálním režimu ukončil na konci zdaňovacího období nebo v jeho průběhu svou činnost, a musel podat standardní daňové přiznání a přehledy povinného pojistného, přestože by jinak splnil ostatní podmínky pro paušální daň. Nově tak poplatník činit nemusí, pokud jeho nevypořádané pohledávky a zásoby spolu s příjmy ze samostatné činnosti nepřekročí hranici rozhodných příjmů (dle pásma 1, 1,5 nebo 2 mil. Kč ročně).

Mimořádné odpisy pro roky 2022 a 2023

Předkládaný návrh zákona prodlouží mimořádné odpisy na majetek zařazený v první a druhé odpisové skupině pořízený v letech 2022-2023, čímž naváže na mimořádné odpisy majetku pořízeného v letech 2020-2021 zavedené v důsledku dopadů covidové pandemie na podnikatele. Nadále tedy bude možné majetek zařazený v první odpisové skupině odepsat bez přerušení za 12 měsíců, namísto standardních 3 let, a majetek zařazený ve druhé odpisové skupině bez přerušení za 24 měsíců, namísto standardních 5 let. Prvních 12 měsíců přitom bude moci poplatník uplatnit odpisy až do výše 60 % vstupní ceny.

Další navrhované daňové úpravy

V novele zákona o DPH dále MF navrhuje parametrické úpravy kontrolního hlášení v oblasti pokut a výzev k podání. Jedná se zejména o snížení pokut za pozdní podání, resp. nepodání kontrolního hlášení pro fyzické osoby, s.r.o. s jediným společníkem fyzickou osobou a osoby, jejichž zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, a dále prodloužení lhůty pro podání následného kontrolního hlášení na 17 dnů od vyzvání finančního úřadu do datové schránky plátce.Novela daňového řádu dále reaguje na novelu zákona upravujícího datové schránky, jež s účinností od 1. ledna 2023 rozšíří okruh osob, kterým je datová schránka automaticky zřízena ze zákona. Od příštího roku by tak byly nuceny podávat daňové přiznání elektronicky i nepodnikající fyzické osoby, pro které novela daňového řádu tuto povinnost ruší.

Legislativní provedení návrhu

Předkládaný návrh zákona novelizuje několik zákonů, zejména o daních z příjmů, o dani z přidané hodnoty, daňový řád, zákon o pojistném na sociální zabezpečení, zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění aj. Novely jednotlivých zákonů se týkají daní a jejich správy a věcně spolu souvisí. Předložením v jednom právním předpisu se pro daňové subjekty i správce daně zvyšuje přehlednost změn, ve kterých se tak bude snazší orientovat.

Zdroj: MFCR
foto: Mikhail Nilov/pexels