Není vrozené, ale pozvolna se rozvíjí od raného dětství až do konce života. Sebevědomí kolísá v různých životních etapách.  Jedná se o vlastnost, která není u každého z nás vyvinuta stejně. Jen málo lidí má sebevědomí dostatek a je mnoho těch, kteří ho mají velmi málo a proto touží po větší sebejistotě. Záleží na prostředí, v kterém prožíváme své dětství, či později na partnerovi a vlastní rodině, dále vzdělání a povolání a místě kde žijeme. Výzkumy ukazují na rozdíly sebevědomí s ohledem na pohlaví.

Často se o sebevědomé hovoří v souvislosti s profesním životem, zvýšením platu, změnou zaměstnání či vedením lidí. Rady typu „jak se připravit na pohovor“ vždy obsahují poučky, že musíme působit sebevědomě a jistě. Jenže co když o sobě víme, že máme odmalička sebevědomí nedostatek? Dá se to změnit?

Zeptala jsem se psychologa z brněnské Masarykovy univerzity doc. PhDr Zbyňka Vybírala Ph.d:

„Ano. Řada lidí si v dospělosti zvyšuje a zvýší sebevědomí. Například tím, že si pořídí (a může pořídit) věci, po nichž touží a které jsou spojeny s určitým statusem, nebo představou o něm – drahé auto, rodinný dům. Mnoho těchto řešeních nemá sice „dlouhého trvání“, ale lidé si takto pomáhají.“

„Pokud je „deficit sebevědomí“ opravdu vážný a zdravotně (psychicky, psychosomaticky) jedince trápí, jde už o potíž spadající do sféry klinických psychologů a psychoterapeutů. Jako třeba tzv. sociální fóbie. Či výrazná „staženost“, po staru „schizoidnost“ jako výrazný rys osobnosti na úrovni téměř již poruchy osobnosti a chování.“

Často se zmiňuje rozdíl ve výchově dětí v západní Evropě, případně Americe. Děti tam mají více volnosti, možnosti prosadit sebe sama. Z pohledu našince to v praxi vypadá, že si dítě může dělat, co chce a získat co chce. Jenže právě příliš přísná výchova prostřednictvím zákazů a příkazů může dítě vést k pocitu „budižkničemy“. Frustrace a zklamání v průběhu života narušují pocit sebejistoty.

Pěkný příklad je uveden na serveru www.help24.cz: „Nelze se divit, že milióny lidí mají následkem výchovy a své společenské situace problémy se sebevědomím. Kdybychom po dobu jednoho roku sledovali výchovné působení rodičů a učitelů a zaznamenávali každou pochvalu a každé pokárání, zjistili bychom, že na jednu pochvalu připadá asi deset pokárání nebo dokonce trestů. Na dětské duši to nutně zanechá následky, které přetrvávají až do dospělého věku.“

Faktory, které působí na zvýšení/snížení sebevědomí

Úplně nejdůležitější je prostředí, v kterém vyrůstáme a jakým způsobem jsme do života zasvěcováni. Jaký model je v rodině dítěte, je takový se pak „zkopíruje“ do dospělého života potomka. Např. Pokud je matka nesebevědomá, utlačovaná, či ponižována, zažijí si i dcery tento styl chování a staví se do stejné role. Tento velký vliv trvá nejen celé dětství, ale i dospívání.

V období dospělosti je naše sebevědomí silně ovlivňováno partnerem. Ten dokáže sebevědomí „drahé polovičky“ posílit, nebo naopak udupat. Pokud si partner své partnerky váží, oceňuje ji a podporuje, sebevědomí žen výrazně roste. S tím úměrně se zvyšuje i ochota a schopnost ženy například dosáhnout určitého postu, projevovat svoje názory. To platí i v případě partnerky, ta dokáže t sebejistotu taktéž posílit či naopak snížit.

Vzdělání a profesní úspěch má taktéž vliv. Pokud se nám podařilo úspěšně vystudovat a najít odpovídající místo na trhu práce, naše sebevědomí to posílí. Profesní život obecně pracuje s naším sebevědomím. Pokud naše práce přináší výsledky a ocenění, vzrůstá pozitivní motivace, máme sílu a vůli pokračovat.

S naším sebevědomím hýbe i naše postavení na trhu práce. Máme – li vzdělání a zkušenosti, po kterých je poptávka, nalezneme práci rychle, bez problémů. V opačném případě může hledání práce trvat delší dobu, během které se objevuje nejistota, nervozita, pochybnosti a otázky „proč“. V této chvíli začíná naše sebevědomí klesat, přestáváme si věřit.

V obdobné situaci se mohou nacházet ženy po mateřské dovolené. U mnoha z nich mateřské povinnosti snížily jejich sebevědomí. Po pár letech“výpadku“ z pracovního života mají strach z návratu, případně z diskriminace. Za vhodnou prevenci považuji možnost vstupu do kariérního života, několika hodinami práce týdně, již po roce na mateřské dovolené. Další variantou je i start vlastního podnikání. Nejednu maminku přivedlo mateřství k dobrému podnikatelskému nápadu, tudíž i k posílení sebejistoty.

Zvyšování sebevědomí

Sebevědomí si aktivně zvyšují sportovci, manageři či koučové. Ve sportu může problém se sebevědomím nastat například po zranění či pádu. Pokud skokan na lyžích utrpěl pád s následným zraněním a dlouhodobým léčením, bude muset zajisté pracovat na zvýšení sebevědomí, které potřebuje k návratu na skokanský můstek.  Ti, kteří vedou, či školí lidi si musí být jisti sami sebou.  Nesmí se stydět, bát, být nervózní, pak by jen těžko získali autoritu a uznání. Těžko by se dalo uvěřit, že to co říkají, funguje a vede k úspěchu.

Zvýšit sebevědomí potřebují i lidé, kteří prodělali nemoc, závislost, úraz, či byli odsouzeni k výkonu trestu. Při léčení závislostí se jedná o součást terapie.

K návratu do běžného života mohou pomoci psychoterapeuti, a to dlouhodobou a pravidelnou oboustrannou spoluprácí.

Zvýšení sebevědomí lze zajistit i materiálně. Koupíme si něco nového na sebe, zhubneme, zajdeme ke kadeřníkovi a nakonec nám někdo řekne, že nám to sluší. Jak rychle jsme ale nárůst sebevědomí nabyli, tak rychle ho pozbydeme.

Slovensko-český ženský fond (SCWF)si ke konci roku 2007 nechal vypracovat průzkum srovnání sebevědomí českých žen a mužů. Většině českých žen chybí ve srovnání s muži větší sebevědomí. Pětina žen se dokonce cítí provinile, když se snaží ve společnosti uspět a prosadit se. To často výrazně brzdí jejich chování, jednání a vystupování i pozici v zaměstnání. S rostoucím věkem navíc sebevědomí žen výrazně klesá.

Nejsebevědomější jsou ženy do 24 let, vzdělané, pracující duševně, žijící ve velkých městech.

Jak již řekl pan Vybíral, sebevědomí lze v dospělosti zvýšit. Nejde však o běh na krátkou trať. Sebevědomí si můžeme zvýšit stanovením si cílů, jejich plněním a dosahováním. Sebevědomí nám může zvýšit někdo jiný, když nás za jejich dosažení pochválí, odmění a vloží do nás svou důvěru zadáním dalších úkolů. Otázka zvýšení sebevědomí rozhodně není záležitostí jednodenního kurzu, jedná se o dlouhodobou a systematickou práci pod dohledem odborníka.

Na závěr – citát Tomáše Baťi: Chcete-li vybudovat velký podnik, vybudujte nejdříve sebe.

Klára Antošová, Senior Consultant IT/telco , Hays Czech Republic