Dokonce jsme si zvykli i na kurkumu, kari, či kardamom. Ovšem v okamžiku, kdy opustíme hranice naší země a vydáme se do vzdálenějších míst, můžeme narazit i na absolutně neznámá koření, jejichž jména, ani chuť nám nic neříkají a dokonce se jim můžeme, v obavách o své zdraví, vyhýbat.

V Turecku, Sýrii a Libanonu se můžeme setkat s tajemnou ingrediencí s tajemným názvem sumach, či sumah. V češtině má poněkud specifické označení škumpa koželužská. Z tohoto divoce rostoucího keře se zpracovávají plody, používají se sušené buď celé, nebo mleté. Škumpu znali jako kyselící prostředek již staří Římané. Chutná svěže a lehce nakysle. Nechybí prakticky na žádném stole ve výše uvedených zemích. Výborně se hodí na drůbež, či ryby.

V Turecku se také daří hladýši neboli horskému kmínu. Ovšem původně se vyskytoval i v Malé Asii, Kavkazu a Íránu. Roste divoce v horských oblastech ve vápenaté půdě. Sklízejí se zhruba 8mm semena, která se suší a pak používají buď namletá, nebo celá. Hladýš v turecké gastronomii nahrazuje v podstatě pepř, skvěle si rozumí s pokrmy z jednoho hrnce, s rajčaty, či kapustou. V našich končinách se může nahradit lépe dostupným římským kmínem. Hladýš se rovněž osvědčil jako léčivý prostředek proti žaludečním bolestem, kdy se užívá ve formě čajového nálevu.

Thajsku, či Indonésii vám mohou do jídla přisypat tzv. mauricijskou papedu. Jedná se v podstatě o indický citrónovník, který dorůstá do výšky pouhých třech metrů. Svraštělé citrusové plody se podobají limetám. Jejich slupka se pak hojně využívá do polévek, dipů, kari, pokrmů z drůbeže, či ryb. Nicméně se využívají i listy, které se vyvářejí, stejně jako třeba bobkový list, spolu s ostatními surovinami.

Sassafras neboli kašťu bělavou uctívají indiáni v Severní Americe. Téměř třináctimetrový strom se nachází ve smíšených listnatých lesích poblíž pobřeží Atlantiku. Na jiné kontinenty se nerozšířil. Květ i bobule se však nepoužívají. Pouze prášek z listů, nebo také kůry.  Kůra kořenů má afrodiziakální účinky, indiáni z ní připravovali milostné nápoje. V současnosti se objevuje především v Louisianě v kreolských jídlech, či pokrmech z mořských plodů. Používá se i jako jemné zahušťovadlo pokrmů.

Až tedy při svých cestách narazíte na tyto, poněkud nezvyklé názvy, nezdráhejte se je vložit do svých úst. Obvykle jen nahrazují ingredience, které známe v jiné podobě a pod jinými jmény. A dovolená by vždycky měla přinášet i trochu gastronomického dobrodružství.

Autor: Martina Bittnerová