kdy je poprvé uváděn v hodnověrných pramenech, konkrétně v jisté kupní smlouvě.
Je ovšem pochopitelné, že již řadu let předtím tu pivovar stál a vařil pivo – nejdřív jen pro místní, ale protože bylo opravdu výtečné, bylo žádané i mezi obyvateli vzdálenějších obcí. Z tehdejších budov se do dnešní doby zachovalo to, co bylo pro každý pivovar asi nejdůležitější: sklepy. Velkobřezenský pivovar si postupem let získával stále více uznání, a protože stál bezprostředně u břehu mohutného splavného Labe, je pochopitelné, že značná část jeho produkce pak putovala na sever do blízkého Saska.
S chutí do Německa…
Pivovarští byli vždycky veselí chlapíci. Nejen, že pivo vařili a že také dostávali poměrně velkorysý deputát, ale vymohli si také různá „praktická“ privilegia. Když například bylo třeba dopravit sudy se zlatavým obsahem k zákazníkovi „dolů“ po Labi, do Německa, byl to vítaný výlet překrásným labským údolím – výlet sice pracovní, ale o to příjemnější, že na řece platilo pravidlo: Je-li v okamžiku proclívání sud s pivem již načatý, je cla automaticky zproštěn. A protože šetřit firemními penězi se muselo a clo bylo vysoké, snažili se pivovarští a jejich přátelé na lodi (zvláště za parných letních dnů), aby na cle ušetřili, kolik se jen dalo. Ke stejnému „šetření“ pak bylo vyhrazeno určité množství piva i pro zpáteční cestu.
… a po modernizaci i dál do světa
Tak březenský pivovar v klidu a pohodě vařil výtečné pivo a čas běžel, až přišla bouřlivá druhá polovina 19. století. Vědeckotechnická revoluce zasáhla všechno a všechny, a tedy i Velké Březno. Tehdejší majitel panství hrabě Karel Chotek se rozhodl, že se zmodernizuje zámek a park a že také pivovar je třeba povznést na vyšší úroveň. Stávající budovy již nevyhovovaly, přestavby a dostavby by také nesplnily požadavky moderní doby, a tak přišlo rozhodnutí: Postaví se nový pivovar! S velkou, moderně vybavenou varnou, s hlubokou studnou, s vysokou sladovnou a s novými sklepy.
Bylo rozhodnuto. Objevil se jen jeden malý zádrhel – peníze. Chotkové nikdy nepatřili mezi bohatou šlechtu, a po roce 1885 už teprve ne. Ale i tuto drobnost Karel rychle a elegantně vyřešil: Založil akciovou společnost, v níž měl lehce majoritní podíl. On dodal hraběcí lesk, tradici a starý pivovar, kolegové se postarali o chybějící kapitál. Vše se zdařilo a pivovar začal vařit ve velkém. V roce 1905 vařil 18 druhů piva a vyvážel do různých zemí doslova celého světa, takže ho v té době znala nejen Vídeň, Berlín a Londýn, ale třeba také Dar-es-Salaam v Tanzanii, Kapské Město v Jižní Africe nebo Freetown v Sieře Leone…
Dnes se pivo vyrábí právě v těch budovách, které byly vystavěny více než před sto lety.
Na prohlídce s průvodcem se dozvíte, kdo byl ten vousatý pán na tradiční březňácké etiketě a dostanete se i do původní staré sladovny. Uvidíte varnu s krásnými měděnými „pánvemi“ i spilku, kde v mnoha různě velikých kádích bublá, pění a voní budoucí pivo. Projdete částí sklepů, a to nejlepší vás čeká nakonec: Dostanete konečně ochutnat - to nejchutnější ze zdejších piv, a přímo od zdroje.
Autor: Eva Musilová n.v. k.
Foto zdroj: www.breznak.cz
Katalog restaurací:
Celá ČR | Jihočeský kraj | Jihomoravský kraj | Karlovarský kraj | Královehradecký kraj |
Moravskoslezský kraj | Pardubický kraj | Plzeňský kraj | Praha | Zlínský kraj
