Vznik peněz si vynutil rozvoj dělby práce a rozvoj směny. Směna měla ve svých počátcích naturální charakter, kdy se jedno zboží směňovalo za jiné (tzv. barter).
S rozvojem specializace výrobků se postupně vyčlenily druhy zboží, které byly všeobecně přijímány, aby plnily funkci zprostředkovatele směny (např. sůl, plátno, kožešiny, koření, dobytek aj.). Později, zejména díky vlastnostem jako je stejnorodost, dělitelnost a trvanlivost funkci peněz zastávaly drahé kovy (zlato, stříbro).
Zlaté i stříbrné peníze měly svou vnitřní hodnotu, plynoucí z hodnoty kovu, z něhož byly raženy. S vývojem tržní ekonomiky byly postupně tyto peníze nahrazovány papírovými penězi (bankovkami a mincemi z běžných kovů), tzn. penězi bez vnitřní hodnoty neboli neplnohodnotnými penězi.33 Hodnota peněz je dnes založena na důvěře, že budou přijaty jako kupní a platební prostředek jinými subjekty ve společnosti.
Soudobé peníze jsou označovány jako peníze s nuceným oběhem, tzn., že na základě rozhodnutí státu se stávají zákonným platidlem. Jako peníze slouží hotovostní peníze (bankovky a mince) a bezhotovostní peníze (vklady neboli depozita na účtech v peněžních ústavech). Hotovostní peníze jsou z praktických důvodů ve stále větší míře nahrazovány žirovými (bezhotovostními) penězi.
Zdroj: Slabikář finanční gramotnosti – Vydalo nakladatelství COFET, a. s. v Praze roku 2011 díky laskavému přispění Československé obchodní banky, a. s. za spolupráce NNO FINANČNÍ GRAMOTNOST, o. p. s.
Slabikář můžete objednat ZDE.
