řekli se nejspíše lidé ve vedení České televize a s nástupem nového ředitele Petra Dvořáka začali řešit problém v podobě nízké sledovanosti hlavní zpravodajské relace.

Je přece na pováženou, že jejich nejvýstavnější klenot, předcházející ve vysílání pořad hlavního vysílacího času, je ve sledovanosti až na třetím místě.

Jenže místo toho, aby se zamysleli nad možnostmi, které jim nabízí jejich veřejnoprávní postavení a značka solidnosti, s kterou většina národa instituci České televize vnímá, rozhodli se jít cestou, která přinesla úspěch jiným. Cestou akčního středního proudu a lehké bulvarizace.

Od 1. dubna 2012 se diváci, kteří pořád ještě dávají přednost Událostem na ČT 1, mohou těšit na  jejich úplně novou podobu. Jeden moderátor, jeden reportér, interaktivní studio, nové tváře. Snaha o živé vstupy, komentáře k aktuálnímu dění. Ať se na nově chystané Události ovšem dívám jakkoliv, více než co jiného mi všechny změny připomínají hlavní zpravodajské relace na Nově a Primě, které jsou divácky úspěšnější.

Česká televize tedy evidentně rezignovala na snahu vylepšovat a zachovat si přitom svoji tvář. Bude jen doufat, že stejným modelem konkurenci přetáhne diváky, což ovšem může být víra poněkud scestná. Z jakého důvodu tedy od dubna přepnout na ČT 1?

Události budou mít ve všední den 48 minut, o víkendu o tři minuty méně. Změní se kompletně jejich grafika i obsah. Například hlavní reportáž dostane tříminutový prostor, titulky budou v reportážích větší a reportéři by na diváky měli mluvit pomaleji a srozumitelněji. Z toho všeho je evidentní snaha o přiblížení obyčejnému divákovi, který potřebuje dostat informace jednoduše a srozumitelně. V podstatě „předžvýkané“. Takový divák pak ale také bude zřejmě očekávat informace, které ho zajímají a není úplně od věci zmínit, že průměrného diváka v ČR nejvíc zajímají vraždy, katastrofy, bouračky a krádeže.

Tedy přesně to, co dostáváme i na komerčních stanicích. Divák, který touží po seriózních, odborněji zaměřených zprávách tedy nedostává jinou možnost, než si je najít jinde. Na internetu, zahraničních programech nebo v rádiu. Je tedy tohle cesta jak získat sledovanost? Nebo jenom další krok našeho národa na cestě do míst, kde vzdělání a rozhled je zbytečností a slušné vychování přítěží?