vlastní neošuntělá nabídka, kterou musíme pro vybraný podnik „vystřihnout“, jak nejlépe dovedeme.
Stěžejním bodem je zde první kontakt – obvykle ve formě psaného životopisu.
Vybíráme si inzerovaná místa, o která bychom měly skutečný zájem a chuť pořádně se „poprat“ s konkurencí. Při tvorbě životopisu budeme v 90ti % dbát instrukcí a požadavků firmy, která inzerát podala a zbylých 10 % si ponecháme pro vlastní originalitu, kterou učiníme náš životopis působivějším a poutavým oproti ostatním.
Už z toho tedy vyplývá, že v žádném případě nemůžeme s vypětím posledních sil stvořit univerzální životopis, který bychom využily pokaždé, když se naskytne nabídka. Některé firmy dokonce žádají životopisy ručně psané, které dávají k posouzení svým grafologům, protože nejen vzhled, pohyb a mluvené slovo nás prozradí…
Pokud uspějeme v prvním „životopisném“ kole a dostaneme nabídku na pohovor – připravme se. Kromě svých znalostí, které poneseme na trh, přidáváme ještě svou „kůži“.
Proto je třeba vhodně se obléci, což nutně neznamená jen společenský oděv. Pokud zvolíme oblečení příliš nudné a přehlédnutelné (v šedi nebo černi) nebo vytvoříme dojem bázlivý (podtržený nenápadnou Khaki zelenou) a současně s námi se dostaví elegantně, ne vyzývavě oblečená žena (ve vínové halence a béžové sukni pod kolena) stejných znalostí a kvalit, pravděpodobně jsme prohrály.
Protože subjektivní sympatie u budoucího zaměstnavatele se nevědomky stočí k uklidňujícím a příjemně laděným barvám. Totéž platí pro muže. Žádná extravagance ani smuteční vzhled příliš nepomůže. Stačí vědět, že teplé barvy (a někdy vtipně laděná kravata) mají mnohdy na lidskou psychiku vzácný vliv.
