Mojí racionální ženě se tyto jevy ale vytrvale jeví spíše tak, že nedostatečně udržuji naši domácnost. Tak třeba ta žárovka v kuchyni. Čas od času dost divně bliká. Něco se se mnou zjevně snaží spojit a chce mi něco sdělit.
Moje žena byla ale zatím vždy rychlejší: „Ty seš nemožnej. Proč tu blbou žárovku konečně nevyměníš?“ Nechci ji děsit pravou podstatou toho, co se u nás doma děje, zvlášť po tom, co zničehonic spadl ten obraz, který jsem nedávno přitloukl. Její otázku „Je tohle normální?“ jsem tehdy raději nechal bez odpovědi. Jenže to neskončilo.
Onehdy se náhle zřítila hromada papírů z mého psacího stolu. Moji ženu to rozrušilo tak, že začala křičet. Na mě. Bylo jasné, že čelíme neznámé síle, která se snaží vnést do naší domácnosti negativní energii. Uznala to částečně i moje žena: „To je teda fakt síla… jakej ty máš bordel na stole!“
Následovala diskuze o tom, kdo může za další znepokojující jevy v našem bytě, jejímž výsledkem bylo, že já. Dostal jsem otázky, při kterých běhal mráz po zádech. Proč už jsem dávno neudělal něco s tím, že se pořád samovolně otevírají dveře od skříně? A co ta trouba, která začne najednou cinkat, i když nepeče? A hlavně: co bude s tou tiskárnou, která občas sama od sebe vytiskne kontrolní stránku uprostřed noci? Pokusil jsem se jí vysvětlit, že jde o paranormální jevy, ale v tom práskly dveře a ona tam najednou už nebyla.
A to jsem jí ještě neřekl to nejhorší. Už několik let se v naší domácnosti samovolně přemisťují předměty. Jisté věci, které prokazatelně dám na nějaké místo, se náhle ztratí, a najdu je až po mnoha dnech na zcela jiném místě, většinou vyprané a poskládané. Jiné jsem nenašel doteď. Uznejte, to přece není normální.
Zdroj: ZÁPISKY MALÉHO TYRANOSAURA, Pavel Tomeš
