dostal na dosah štosu časopisů jeden módní dámský.

Jeden můj společník dostal při pohledu na tiskoviny kopřivku, ten druhý rovnou upadl do bezvědomí. Také jsem o “časopisech pro moderní ženy před přechodem” slyšel mnoho negativního, ale sám jsem do nich předtím ještě nenahlédl…..tak jsem to i přes varování těch dvou pánů zkusil.

Jako první se přede mnou rozevřely stránky s rubrikou móda, kde nějaká ne zle vypadající slečna čtenářům ukazovala vše od spodního prádla po hubertus. Dobré. Následovalo několik článků o líčení, účesech, kydání si laku na nehty, nízkokalorickém žrádle pro štíhlou linii a vložkách…to ať si holky řeší samy, když je to baví, nema problema, jenže co jsem náhodou nalistoval poté, to už získalo mou pozornost.

Redaktorky v článcích začaly řešit chlapy. Uznávám, na jednu stranu jsem se tam dozvěděl spoustu novinek o vlastním penisu a takových erotogenních zónách na mém těle, o nichž se mi předtím ani nesnilo. Něco z toho ještě stále bylo poučné, ale už mi lehce zamrzal úsměv (ty penisové záležitosti jsem si raději hned prozkoumal a prohmatal na toaletě ).

Pak to ale přišlo: dámy se začaly hrabat v záležitostech jako proč muži nejsou stoprocentně věrní, proč muži někdy dávají přednost společnosti svých alkoholu holdujících kamarádů, vyprávějících oplzlé vtipy před bezproblémovou a milou společností svých dokonalých partnerek, proč si muži nechávají v paměti mobilu i čísla svých bejvalek a tak dále a tak dále, zkrátka věci, které by nás pány možná taky zajímaly, ale připadají nám tak samozřejmé, že je neřešíme.

Ne tak paní……spíše slečny ( kdo by si je vzal? ) redaktorky. Každou malichernost tam rozpitvávají do poslední molekuly a aby dokázaly, že mají pravdu, přihodí pod články anketní odpovědi několika “náhodně” vybraných dam, které “náhodou” mají velmi podobné názory na danou problematiku.

To byla mužská tématika. Ještě větší peckou byly rady mladým, právě vystudovaným dívčinám, jak si co nejvíc urychlit pracovní postup ve firmě… na prvních místech stála doporučení, že nejlepší bude svést šéfa nebo s ním mít rovnou dítě a vydírat ho. Pak také že by bylo záhodno pomlouvat kolegyně, dělat jim naschvály a vůbec vytvářet “zdravé pracovní ovzduší”. Řeknu vám, jestli jsou těmito blitkami slečny krmeny od mladých svěžích let, Pán Bůh s námi, až se tato generace za pár let dostane do čela společnosti.

Nemyslete si prosím, že patřím k těm radikálním maskulinistům, kteří tvrdí, že žena by se měla pohybovat v okruhu dvou metrů od plotny, protože vzdálit se by jí správně neměl dovolit řetěz kolem krku… naopak, myslím, že jsem v názorech pokrokový a podporuji snahu žen vyrovnat se mužům ( ale nic se nesmí přehánět že? ), jenže četba toho časopisu mne vážně trochu vyděsila a donutila k zamyšlení.

Takže, milé dámy, proč nedat přednost raději jiným, serióznějším časopisům, kde se dozvíte, jak upéct chutný rebarborový koláč na naděli nebo co všechno si Přemek Podlaha letos vysázel na zahradě.