Slavíme narození Ježíše, ale mnohdy bychom si uštvaní na Štědrý den přáli raději umřít. Nakupujeme dárky svým blízkým, ale nejradši bychom byli, kdyby nám všichni dali aspoň na chvíli pokoj. Mělo by jít o svátky plné klidu a rozjímání, ale hlavní roli hraje spíš špatné trávení a pálení žáhy. Změnili jsme Vánoce v parodii, ale stále mluvíme o tradici.
Co myslíme tím, když druhým přejeme „Šťastné a veselé“? Není to spíš spiklenecké pomrkávání, kterým říkáme „Ať to letos přežijete ve zdraví“? Opravdu na sebe dokážeme být tři dny milí, když se zbylých 362 dní pomalu nemůžeme ani vystát? Když náklonnost dokážeme dva dny předstírat, znamená to, že „se máme rádi“?
O kolik kilogramů obvykle přiberete během vánočních svátků? Myslíte, že Josef a Marie dokázali za stejnou dobu Ježíše vykrmit o tutéž hmotnost?
Přejeme vám šťastné a veselé…
(hrm)
