Jelikož Slováci více dbají na tradice, dožadují se, především východní slovenské rodiny, aby svatba probíhala ve slovenském duchu a nejlépe na Slovensku. Ne vždy je to možné, obzvláště, má-li být více hostů z Čech. Pak je může být dost obtížná přeprava všech osob. Naštěstí dnes není nijak obtížné objednat hned celý autobus. :-)

Na co se tedy na slovenskou svatbu připravit?

Už prvním rozdílem je počet hostů. Třeba na tradičních svatbách v Žilině není výjimkou, že hostů je i 200. To už pak nějaká veselice. Na samotném obřadu není nic odlišného, neliší se ani průběh, ani samotné předávání svatebních prstýnků. Vše je tak, jak známe. Možná nás udiví, že vše organizuje jeden člověk, kterému se říká stařejší. Obvykle to bývá člověk, který má v rodině autoritu a stará se o hladký průběh celé svatby.

Rozbíjení a zametání talíře

Takový zvyk známe i z Čech. Na Slovenku jim to však svatebčané značně komplikují neustálým znovu rozhazováním již uklizeného porcelánu. Učí je tak vzájemnému překonávání životních překážek.

Polévka ze společného talíře.

Zatímco u nás se jí celá polévka jednou lžící (Novomanželé tak ukazují, že jsou schopni se o sebe postarat.), na Slovensku se takto jí jen pár symbolických lžiček.

Odebírání

Tento zvyk u nás neznáme. Ženich a nevěsta předstupují před rodiče a žádají je o požehnání štěstí do života a zároveň děkují za výchovu. Rodiče pak přijímají nevěstu/ženicha do rodiny.

Půlnoční tanec

Manželé těsně po půlnoci (převlečení buďto do místních krojů, nebo do civilu) tančí se svatebčany, kteří si za tanec s nimi platí – novomanželé si tak „vytancují“ nějaké peníze a protože je tanec poměrně dlouhý, připomene jim to, že se v životě celkem zapotí.

Zvedání novomanželů

Zde přicházejí na řadu statní přátelé. Ti novomanžele zdvihnou na židlích a novomanželé si ve výšce připijí, má se jednat o připomenutí novomanželům, že jdou do svazku manželského, ale že s přáteli se jim bude žít lépe a neměli by na ně zapomínat.

Odčepčení

Tento akt se odehrává po půlnoci a má být vyvrcholením svatby. Jedná se o takzvané snímání symbolů svobody (u nevěsty věnec, u ženicha pírko). Věnec se někdy nahrazovat čepcem a odtud pramení název odčepení. Aby tento akt vyzněl slavnostně, je spojen s písněmi a scénkami.

Dalo by se najít i spousta dalších zvyků, které se již ale liší kraj od kraje. Všechny slovenské svatby mají společné to, že jsou dost náročné a dlouhé. Proto je třeba podávat kvalitní kávu, která přijde především v pozdních nočních hodinách vhod.

rdc