či jak se z ní úspěšně dostal. I bez znalosti psychologie si pod depresí většinou představíme poměrně trudný stav mysli.
Angličané by decentně tento stav shrnuli slovy: ,,I am blue.“ Ve smyslu, že je u nich trochu zataženo, pod mrakem. Češi by naopak použili peprnější výrazy. Každopádně pocity jsou ve skrze podobné. Jeden z ústředních znaků deprese je navíc dlouhé trvání neveselého rozpoložení.
Ovšem, ač by se mohla zdát, že tento pojem se váže pouze k lidské psychice, není tomu tak. V depresi dnes může být kde co, třeba ekonomika. Ostatně s tímto pojmem pracují ekonomové už pár desítek let ve spojitosti s hospodářským cyklem.
Často se dočteme v novinách, že ekonomika nebo hospodářství jsou v recesi, což se projevuje tak, že klesá produkce a strmě roste nezaměstnanost. Pokud tato recese trvá neúměrně dlouhou dobu a propad je zvlášť hluboký, pojem recese nahradí výraz deprese. A to nejen naše.
Až se vám někdo opět svěří, že má zásadní depresi, zkuste ho nechat tipovat, jaká deprese z historie je nejznámější. Informace o Velké depresi v letech 1929 – 1933 sice dotyčného zřejmě z deprese nedostane, nicméně ho může motivovat, že i z této největší hospodářské deprese, nebo také krize, se svět nakonec dostal.
Zajímavým pojítkem mezi hospodářskou depresí a depresí z hlediska psychiky jsou ovšem i příčiny. U obou je častým viníkem krach, u zmíněné hospodářské deprese to byl krach na newyorské burze, u psychických depresí je to krach vztahu, kariéry…
Společný bod je také ztráta práce, ať už z pohledu obecné nezaměstnanosti nebo vlastního zaměstnání. Hezky vztah mezi oběma typy depresí vystihuje citát amerického prezidenta z let 1945-53: ,,Recese je, když váš soused přijde o svou práci; deprese je, když o svou práci přijdete vy.“ (Harry S. Truman)
ZP
