spočívající mimo jiné v užívání různých mazlivých oslovení. V případě dětí se třeba šišlání příliš nedoporučuje, a co se týká oslovení typu, broučínek, kulička, napapánek, a podobně, tak od určitého věku nám za ně naše ratolest asi také právě nepoděkuje.
Své zápory má ovšem i podobný způsob komunikace s domácími mazlíčky. Různá mazlivá oslovení totiž mohou vést ke sporným závěrům. Nejen ve filmech muži tak trochu žárlí na našeho čtyřnohého mazlíka.
Navíc pokud se nad nimi ještě začneme rozplývat či našeho broučka či Ramba vychvalovat při telefonátu s naší drahou polovičkou, může nabýt hnedle dojmu, jestli nám náhodou nedělá společnost trochu jiný Rambo. A co teprve pokud máte stěny jako z papíru a zvědavé sousedy, to se brzy začne povídat, že jen co ten váš vytáhne paty z domu, už máte doma návštěvu.
Vůbec nejhorší je to ale, pokud bydlíte v podnájmu. V podnájmu je obecně se zvířaty problém, a pokud už je vůbec smíte mít, tak jen určitý obvykle přísně vymezený počet.
Tady potom může docházet i ke kuriózním problémům s pomyslnými nebo faktickými hlídači stavu vašeho zvířectva. Těmi jsou ponejvíce sousedi. Pokud tedy máte ve zvyku třeba svou kočičku mazlivě oslovit tu Micinka, tu Sisinku, tu Mňoukánková a podobně, brzo se dostanete do řečí.
A zatímco se psem musíte několikrát za den ven, tudíž jde stavy poměrně dobře zhlédnout, kočka většinou z bytu nevytáhne paty. A i pokud se hřeje třeba na balkóně, obvykle je zvyklá, jen co se v okolí mihne někdo neznámý, rychle zmizet. Vy ji potom aktuálně překřtíte na Strašpytlíkovou, ale možná ani netušíte, že v tu chvíli máte v sousedských očích už zase o kočku víc.
ZP
