Vždycky jsem měla za to, že dostat se k ochranné služby a navíc k přímé ochraně nejvyšší hlavy státu, je nejenom ctí, ale hlavně statusem výjimečnosti dokázat položit život za druhého.
V době blížících se přímých voleb prezidenta však musí mnoho z nás, obyčejných občanů, cítit obrovské zklamání díky nové zkušenosti z útoku na prezidenta. Americké filmy o bodyguardech amerického prezidenta jsou „pouhou,“ zřejmě zbožnou představou, jak by měla ochrana významné osoby vypadat. Pravda, nemáme nejmocnějšího muže země jako Amerika, ale neměl by být systém ochrany v podstatě stejný?
Šéf, tedy dnes již bývalý šéf ochranné služby, raději rezignoval. Má se nový prezident zvolený počátkem příštího roku těšit nebo díky poslednímu útoku na prezidenta v Chrastavě, spíše bát?
Útočník je dávno na svobodě a vesele pokračuje svůj každodenní život. Svůj útok označil jako „volání po změnách“ a pro důraznost si vzal na pomoc zbraň. Není příliš důležité, že se jednalo o dětskou hračku. To v první chvíli nebylo vůbec zřejmé. Naopak bylo štěstí, že si vzal jen atrapu, jelikož má zřejmě velkou oblibu ve zbraních. V jeho bytě našla totiž Policie ČR přímo zbrojní arzenál.
Kde však zůstala důstojnost hlavy státu? Internetoví vtipálci nelenili a přidali taky svojí trošku do mlýna. Na sociálních sítích se šíří všelijaké fotomontáže s prezidentem, např. na místě Whitney Houstonové leží v náruči svého bodyguarda Kevina Costnera náš prezident Václav Klaus.
Musím se tedy ptát, mají právo bodyguardi našeho prezidenta řadit se stále mezi elitu nebo klesli pod možnost snadno vydělaných peněz, získání diet a služebního cestování po světě za nemalé státní peníze? Vždyť ani jejich výcvik nepatří mezi nejlevnější a ten jim platíme my všichni ….
Ves.
