skutečným či potencionálním poškozením tkání, nebo je popisována výrazy takového poškození. Bolest je vždy subjektivní.
na otázky odpovídal, Prof.MUDr. Karel Pavelka, DrSc.
Ředitel Revmatologického ústavu, www.revma.cz
Kdy je vhodné jít k lékaři?
V podstatě každou nově vzniklou intenzivní bolest je vhodné konzultovat se svým praktickým lékařem. Ten provede základní vyšetření a pokud se jedná o závažnější postižení odešle pacienta k příslušnému specialistovi ( revmatolog, neurolog, ortoped atd.).
Bolesti kloubů jsou nejčastějším symptomem, s kterým přicházejí pacienti do revmatologických ambulancí. Mnoho revmatických onemocnění má tak typický charakter bolesti, že na základě pečlivě provedené anamnézy lze prakticky udělat diagnózu.
U zánětlivých onemocnění, jakými jsou například revmatoidní artritida či ankylozující spondylitida, je vhodné, aby pacient byl odeslán k revmatologovi co nejdříve, protože vyžadují specifickou léčbu, kterou nemohou poskytnout lékaři jiných odborností. Nicméně u některých diagnóz ( jako je například degenerativní onemocnění kloubů tzv. artróza) není nutné soustavné sledování revmatologem a pacient zůstává v péči svého praktického lékaře.
Jak se řeší bolest u revmatické artritidy a všech ostatních nemocích?
Bolest u revmatické artritidy úzce souvisí s aktivitou onemocnění. Nejdůležitějším postupem je proto potlačení aktivity zánětlivého onemocnění a v optimálním případě navození remise. Lékem 1. volby jsou chorobu modifikující léky ( tzv.DMARDs) jako je například sulfasalazin, methotrexát či leflunomid.. Při nedostatečném efektu podáváme další z preparátů tzv. „anti TNF léčbu“. K překlenutí doby do nástupu účinku DMARDs je vhodné podání kortikoidy. Potlačení aktivity ve většině případů vede i k ústupu bolesti. Pokud bolest přetrvává lze léčbu doplnit nesteroidními antirevmatiky (NSA). U pacientů se zvýšeným rizikem postižení zažívacího traktu, především žaludku, mohou být užita běžná NSA a jsou doplněna lékem sloužím k ochranně žaludku nebo jsou použité speciální NSA, u kterých je riziko postižení zažívacího traktu nižší tzv. „selektivní COX 2 inhibitory“. U nemocných se špatnou snášenlivostí NSA nebo kontraindikacemi této léčby mohou být nasazena jiná analgetika a slabé či silné opioidy. Léčbu dle stavu doplňujeme nitrokloubní aplikací kortikoidů, léčbou lokálními NSA (gely, masti) a vhodnou rehabilitací.. Revmatologický ústav nabízí velké množství ostatních léčených ostatních revmatických onemocnění. Každé onemocnění si vyžaduje specifickou léčbu s ohledem na jeho charakter. Ve zkratce lze shrnout , že primárně se vždy snažíme léčit příčinu onemocnění a tato léčba je doplněna léky tlumícími bolest a zlepšujícími kvalitu života pacienta.
U zánětlivých revmatických onemocnění jako je RA je chybou pouze potlačovat bolest NSA, analgetiky či opiáty a přitom neléčit RA pomocí DMARDs. Časným nasazením DMARDs lze předejít těžšímu kloubnímu postižení a v optimálních případech lze navodit dlouhodobou remisi. postižení
Co je dnes nového ohledně léků? Co doporučujete?
Denně se v jednotlivých skupinách objevují nové léky, v poslední době především mezi anti- TNF preparáty. Zde bych především doporučila řídit se radou lékaře, který je s konkrétním preparátem plně obeznámen a být obezřetný k neověřeným informacím. Lék, který je velice efektní pro jednoho pacienta, může být nebezpečný pro jiného ( např. při přidružených jiných onemocněních, infekci atd.). Rovně je nutné být obezřetný při kombinaci jednotlivých léků.
Proč byl zakázán lék (coxiby) důvody a co byste doporučovala místo něj?
Tzv. „koxiby“ představují celou skupinu léků a zakázány nebyly. Data z metaanalýz ukazují zvýšený výskyt tromboembolických komplikací (zejména infarktu myokardu a cévních mozkových příhod) při užívání koxibů oproti kontrolám bez užívání či placebu. Zvýšené kardiovaskulární riziko je asociováno s dobou podávání a dávkou léku. Celkové riziko je malé, ale zvyšuje se u osob s anamnézou kardiovaskulárního onemocnění. Nicméně oproti ostatním nesteroidním antirevmatikům (NSA) je u koxibů významně sníženou riziko vzniku vředové choroby.
Pro koxiby, stejně jako pro celou skupinu NSA, platí tedy doporučení, používat je v co nejnižších dávkách a po co nejkratší dobu. Pro každého pacienta je vhodný jiný typ NSA vzhledem k jeho individuální anamnéze. Je proto vhodné vždy se řídit předpisem lékaře, nepřekračovat maximální doporučené dávky a především nekombinovat mezi sebou různá NSA.
