Mgr. Tomáš Petr, vrchní sestra psychiatrického oddělení ÚVN, předseda psychiatrické sekce ČAS
Deprese je závažná nemoc, kde uváděné stavy jsou velmi odlišné od uváděného pojmu. Nemoc, která je způsobena hlavně dobou, životním stylem a rychlým tempem. Choroba 21. století je přitom v moderní době velmi dobře léčitelná, pokud se vše „uchopí“ včas a nebojíme se o uvedeném problému hovořit s odborným lékařem. „Bohužel se toto stále neděje v takové míře, jak bychom si představovali,
a deprese není diagnostikována a léčena k reálnému výskytu onemocnění“ říká Mgr. Tomáš Petr, vrchní sestra psychiatrického oddělení ÚNV. Odhady ukazují, že něco kolem 25 % nemocných s uvedenou chorobou je adekvátně léčeno. Nezapomínejme, že deprese se nevyhýbá žádnému věku, povolání, rase či inteligenci. Přitom moderní léčebné možnosti mohou pomoci až 80-ti % lidí trpících depresí. Osob trpících zmiňovanou diagnózou, kteří spáchají sebevraždu je zhruba 10-15 % lidí.
S vyšším rizikem deprese se pojí hlavně období života, kdy dochází k zásadním změnám, jako je puberta, narození dítěte, menopauza, odchod do důchodu apod. Všechna tato období jsou do určité míry spojena se ztrátou. Kromě toho, že deprese bývá skryta pod stížnostmi na tělesné potíže, diagnózu často komplikuje více chorob se somatickým onemocněním nebo jinou psychiatrickou poruchou. Průměrný věk počátku depresivní poruchy je kolem 27 let.
Rozdíl mezi nemocí
Uváděný pojem se oproti nemoci s názvem deprese hodně liší a není dobré ji podceňovat. Poznáte, kdy je to už nemoc, a kdy pouze „depka“? Rozdíl od běžného rozladění a depresivní nálada jsou znatelné hlavně v intenzitě, dlouhodobém trvání, s tím že naše výkonnost je ovlivňována. Mezi typické znaky patří depresivní myšlení, úzkostné chování a skličující emoce včetně tělesných příznaků. Charakteristický typ zmiňované choroby jsou stálé negativní myšlenky. „Hovoříme o myšlenkách, které člověku přicházejí na mysl a on nad nimi dále nehloubá“ vysvětluje za Českou asociaci sester Mgr. Tomáš Petr. Přesto je přijímá, aniž by uvažoval, zda jsou pravdivé nebo ne. Prostě má pocit, že pravdivé jsou a dále je logicky nerozebírá. Myšlenky typu „Proč mám v životě smůlu?“, „Jsem hloupý“na sebe navazují, jako řetězce“ uzavírá zmiňovaný psychiatr. Deprese je v současnosti velmi dobře léčitelná, pouze jde o to, nebát se vyhledat odbornou lékařskou pomoc.
Ženy versus muži
Ženy trpí depresí častěji než muži. Choroba se však mění v závislosti na věku a pohlaví. Náchylnější k rozvoji depresivního onemocnění jsou ženy v období šestinedělí, během mateřské dovolené či klimakteria. Nejkritičtějším obdobím pro rozvoj deprese je věk od 25 do 44 let. Pro nemocné trpící depresí je nejdůležitější včasná diagnóza a správně zvolená léčba. Psychiatrie se v posledních letech stala rychle se rozvíjejícím oborem nabízejícím pestrou škálu léčebných metod, které mohou pomoci pacientům s depresí. Mezi hlavní metody patří psychoterapie a medikamentózní léčba pomocí antidepresiv. Moderních, rychle působících preparátů, které mají minimum vedlejších nežádoucích
účinků a představují účinnou pomoc v léčbě deprese.
Jak poznat depresi
- Opakují se pocity beznaděje. Nemáte z ničeho radost, na nic se člověk nedokáže těšit. Většinu dne jste smutný a sklíčený.
- Cítíte se unavený. Máte pocit, že vás opustila veškerá energie a že nemá na nic sílu.
- Vyhledáváte samotu. Odmítáte se scházet s přáteli, rušíte domluvené schůzky.
- Nemáte zájem o sex. Ženy mají poruchy menstruace.
- Nechutenství. Ztrácíte chuť k jídlu, ubýváte na váze.
- Nespavost. Špatný spánek a nestaráte se o svůj vzhled.
- Hypochondrie. Máte pocit, že trpíte zdravotními problémy, a každý drobný zdravotní problém „ve vašich očích“ narůstá do velkých rozměrů.
- Život nemá smysl. Často mluvíte o tom, že netušíte, proč vlastně žijete, a bylo by lepší nežít.
- Negativní vize směřují i do budoucna – „Nic pěkného už mě nečeká“.
- Špatně se koncentrujete a pocity viny. Jste nerozhodní. Máte pocit malého sebevědomí, vaše názory jsou typu:– „K ničemu se nehodím, nikdo o mě nestojí“.
Patrným signálem je dlouhotrvající smutek, který nemá reálnou příčinu. „Pokud u někoho z vašich přátel či blízkých objevíte některé z uvedených příznaků, nepomůžete mu, když s ním budete chtít jeho smutek „zapít“ nebo ho rozveselit tím, že ho přivedete na party“, říká vrchní sestra psychiatrického oddělení Mgr. Tomáš Petr, a doporučuje vyhledat odbornou pomoc. Uváděným příkladem, se dostaneme z tzv. „blbé nálady“, kterou má většina z nás v podzimních dnech a zaměňujeme ji za deprese“ dodává za Českou asociaci Mgr. Tomáš Petr. Přitom málo, kdo si uvědomuje, že je to stejně závažná nemoc, jako každá jiná a není ji dobré podceňovat či se za něco stydět.
RADY, aby jste na podzim nepropadali splínu a depresím:
1. Usmívejte se. Mějte na paměti, že pokud se budete hezky usmívat, okolí vám vše bude oplácet stejnou měrou. Každý večer si zkuste říci, co se Vám povedlo.
2. Posilujte imunitu. Obranyschopnost proti stresům a nemocím vašeho organismu je důležitá.
Nezapomínejte na vitaminy, minerály a stopové prvky.
3. Nepodceňujte sluneční energii. Sluneční paprsky jsou pro dobrou náladu důležité. Vysvitne-li
sluníčko, snažte se vyjít na chvíli ven.
4. Dělejte výlety do přírody. Pozorování přírody zlepšuje vaši schopnost vnímání a zároveň děláte
i něco pro zdraví.
5. Buďte aktivní, sportujte. Pokud můžete, vyberte si zajímavý sport, který vás bude bavit, Nemusí být náročný na fyzičku.
6. Stravujte se zdravě. V zimě má mnoho lidí větší chuť na sladké. Snažte se sladkým šetřit,
a odměňujte se vždy za nějaký splněný úkol. Nezapomínejte na zeleninu.
7. Obklopte se přáteli. Příjemná společnost vám dodá chybějící energii. V zápalu zábavy zapomenete na svou únavu a špatnou náladu.
8. Poslouchejte oblíbenou hudbu. Je celkem jedno, jestli si pustíte rádio nebo dáte do uší sluchátka z walkmana nebo CD přehrávače. Stejný efekt způsobí i pěkný film nebo knížka.
9. Hledejte pozitiva. Podzimní období nabízí mnoho krásných vjemů, jen je najít. Mějte radost
z barevného listí, žádného horka, žádných mrazů.
10. Vezměte si příklad z dětí. Ty si dokážou najít zábavu za každého počasí.
Vánoční čas má většina z nás spojený s pohodou, klidem a návštěvami svých rodinných přátel.
Bohužel v toto období jsou mezi námi i většina často jim předchází období úplně opačné, a to plné stresu, nervozity, podtlaku a hádek. Někteří z nás se během vánočních dní dokonce potýkají s depresí. Není asi člověka, který by někdy v životě neměl smutek či tzv. „blbou náladu“. Každopádně deprese je závažná nemoc. O svátcích vánočních na nás můžou dolehnout chmury, stesk po člověku blízkém, který tu mezi námi už není či
„Bohužel se toto stále neděje v takové míře, jak bychom si představovali,
a deprese není diagnostikována a léčena k reálnému výskytu onemocnění“ říká odborník. Odhady ukazují, že něco kolem 25 % nemocných s uvedenou chorobou je adekvátně léčeno. Nezapomínejme, že deprese se nevyhýbá žádnému věku, povolání, rase či inteligenci. Přitom moderní léčebné možnosti mohou pomoci až 80-ti % lidí trpících depresí. Osob trpících zmiňovanou diagnózou, kteří spáchají sebevraždu je zhruba 10-15 % lidí.
S vyšším rizikem deprese se pojí hlavně období života, kdy dochází k zásadním změnám, jako je puberta, narození dítěte, menopauza, odchod do důchodu apod. Všechna tato období jsou do určité míry spojena se ztrátou. Kromě toho, že deprese bývá skryta pod stížnostmi na tělesné potíže, diagnózu často komplikuje více chorob se somatickým onemocněním nebo jinou psychiatrickou poruchou. Průměrný věk počátku depresivní poruchy je kolem 27 let.
Snažte se předejít všemu špatnému a mít opravdu krásné a pohodové Vánoce.
