Šetříme vodou, třídíme odpad, stavíme pasivní domy, využíváme obnovitelné zdroje, ale nikdo neřekne nahlas, že jde jen o kosmetickou hru na ekologii. Řešíme následky, o hlavní příčině z důvodu politické korektnosti prakticky nemluvíme.
Na bezdětné se koukáme skrz prsty, nebude přece kvůli nim na důchody. Nenapadne nás, že v době, kdy půjdeme do penze, už tady nemusí být dost pitné vody a jídla, takže mizivé či nulové důchody nás budou pálit ze všeho nejméně.
První reakcí dítěte při příchodu na tento svět je pláč. Čím dál víc to začíná dávat smysl.
(hrm)
