Vánoce, Velikonoce, Nový rok nebo volba Karla Gotta Zlatým slavíkem. Na druhou stranu, jsou tradice, o kterých mám jisté pochybnosti, ale vzhledem ke skutečnosti, že existují skupiny, mající tendence je neustále přiživovat, asi jim patří právo na život.
Jednou z takových tradic je u nás vyslovení nedůvěry vládě. V tomto volebním období se o ní ve sněmovně hlasovala už potřetí.
Hlasování o nedůvěře vyvolala podobně jako v minulosti ČSSD. Opozici se nepodařilo svrhnout vládu už předloni v prosinci a loni v dubnu, ale jejich snaha o aktivitu je v tomto směru téměř imponující.
Druhá strana díky ní evidentně získala poměrně slušnou kondici, protože zatímco v minulých dvou případech provázela hlasování lehká hysterie a nesoulad na obou stranách, tentokrát byla koalice ODS, TOP 09 a Starostů a Věcí veřejných jednotná a už předem bylo v podstatě jasné, že vláda i třetímu hlasování o nedůvěře v tomto volebním období odolá.
Pro nedůvěru hlasovalo 85 opozičních poslanců z dvousetčlenné sněmovny, přítomných 113 zástupců koalice bylo proti návrhu. Opozice tak nezískala potřebných 101 hlasů. Premiér Petr Nečas po hlasování novinářům řekl, že pokus o svržení vlády považoval spíše za „teatrální gesto“. Ocenil ale, že všichni nynější koaliční poslanci kabinet podpořili.
I přes polemiky, zda je tradiční vyslovování nedůvěry ze strany opozice pouhou snahou upoutat pozornost nebo zda se skutečně snaží o konstruktivní kritiku, která se opírá především o nesouhlas s plánovanými a uskutečněnými reformami, je pravdou, že i v očích veřejnosti si současná vláda nestojí nejlépe. Nicméně zůstává otázkou, zda si český člověk, plný černého humoru a cynismu, nevezme z tohoto hlasování opět spíš inspiraci na vtip, než nějaký politický záměr.
Musí se nechat, že například snaha Jiřího Paroubka, současného lídra NS-LEV 21, o kritiku stoupající ceny vajec v souvislosti s událostmi z května 2009, k něčemu podobnému vysloveně vybízí.
