Malý formát, který se vejde do jakékoliv kabelky či batohu. Čím nenápadnější je ale na první pohled, o to podstatnější obsah se v ní skrývá.
Don Miguel Ruiz patří k tzv. Naguálům, což si prosím nepleťte s Nazgúly z Pána Prstenů. Naguálové jsou toltéčtí učenci a léčitelé. K tomu má ostatně blízko i tím, do jaké rodiny se narodil – jeho otec byl také Naguál a matka léčitelka. Tak nějak se předpokládalo, že i on bude pokračovat v rodinné tradici a stane se Naguálem. On si však vybral budoucnost jinou, a až prožitek blízkosti smrti jej vrátil na cestu jemu předurčenou. V toltécké tradici vede Naguál člověka k osobní svobodě.
Tyto dohody, jak je nazývá, mají nahradit ty, které si lidé vytvářejí sami a kterými si škodí. Jsou velmi prosté, až si čtenář říká „proč mě to nenapadlo už dřív samotného.“ Ptáte se, jaké tedy jsou?
Nehřešte slovem
Prakticky jde o to, že náš vnitřní soudce, kterého jsme si vypěstovali sami, nás velmi rád trestá za naše prohřešky a poklesky. Ale nikoliv jako soudce, který soudí provinění proti zákonům, jednou a dost. Náš vnitřní soudce nás klidně za jednu věc bude soudit opakovaně a vždy nás nechá si vše „vychutnat“ do poslední kapky. Hřešit slovem myslí vynášení velmi negativních odsudků, ať už na svou adresu nebo vůči ostatním. I když se to zdá velmi jednoduché, je to naopak velmi těžké. Už si totiž ani neuvědomujeme, kolikrát za den vyneseme příkrý soud o sobě nebo i lidech, které vůbec neznáme.
Neberte si nic osobně
Skoro se chce říci, že druhá dohoda navazuje na tu první. Protože všichni lidé rádi hřeší slovem, a to i nahlas, jediná možná obrana proti těmto jedovatým šípům je uposlechnout druhou dohodu – nebrat si nic osobně. Jak podotýká sám autor, „řekne-li někdo o vás, že jste blbec, neříká to o vás, ale vlastně sám o sobě. Osvobozující poznání, nemyslíte?
Nevytvářejte si žádné domněnky
Možná se zdá, že je to snadné. Ale zkuste se zamyslet, kolikrát jste se nechali unést a na základě svých fikcí jste vynesli verdikt? Tato dohoda pobízí k sebrání odvahy a vždy se raději zeptat na pravdu. Ne vždy to bude hezké poslouchání. Ona pravda málokdy bývá úhledná a milosrdná. Ale časem pochopíme, že je mnohem snazší a energeticky úspornější, neplýtvat silami a energií na živení domněnek, vyslechnout krutou pravdu a smířit se s ní. Pokud by tohle všichni lidé přijali za svůj životní postoj, říká autor, že by na světě nebyly války, neboť ty se vedou zásadně kvůli domněnkám.
Dělejte vše tak, jak nejlépe dovedete.
I tato dohoda působí zdánlivě jednoduše. Lidé nejsou stroje, aby vždy za všech okolností podali stejně kvalitní výkony, ale je v jejich silách a možnostech podat co nejlepší výkon. Jedině tak totiž obstojíte sami před sebou bez jakékoliv lítosti a soudů – když budete vědět, že jste vydali maximum.
Závěrem
Tato knížka má potenciál změnit svým čtenářům náhled na život. Záleží jen na každém jednotlivci, nakolik se nechá ovlivnit a prostoupit tyto čtyři dohody do svého života. Poskytuje „munici“ ke zničení starých dohod, těch, které člověka jen vysilují a lynčují ho za každý prohřešek. Stačí jen chtít, a i když nějakou dohodu porušíte, vždy začít znovu, každý další den. Vypadá to snadně, ale snadné to není, staré zvyky jsou vryty hluboko pod kůží každého z nás. Ale rozhodně to stojí za snahu. Vždyť přece každá snaha o sebezlepšení se počítá.
Autor: Veronika Matoušková
