Ale dnes už ani odstávka elektřiny v podstatě nedokáže do krajnosti odhalit, jak moc je situace vážná. Pokud nepůjde o dlouhodobou záležitost, na jejich existenci a chodu se nemusí nic změnit. A i kdybychom proud vypnuli trvale, stále se najdou možnosti, jak mohou přežít. Obklopují nás. Převyšují nás. Starají se o nás a my se na nich už dávno stali závislí. Elektrické spotřebiče.
Když člověk ráno vstane, často se mu stává, že je po nějaký čas dost bezbranný. Než se pořádně probudí, pohybuje se po bytě pomocí automatismů. Dopotácí se do kuchyně, pustí kávovar, v koupelně použije elektrický zubní kartáček, hmátne po dálkovém ovládání a jako zvukovou kulisu k ranní hygieně zapne televizi, mimoděk zasune do opékače kousek bílého chleba, aby si připravil snídani.
U skříně zjistí, že má košile v sušičce, a tak rychle zapne žehličku, aby si jednu nachystal k obléknutí. Při odchodu z domu pustí samoobslužný vysavač, dveře zabezpečí elektronickým alarmem, nasedne do auta a robot mu na signál otevře dveře od garáže. Po cestě do práce nadává na semafory, pomocí digitálních informačních cedulí se vymotá z nejhorší dopravní zácpy a díky tomu získá čas a zastaví se v myčce, aby měl vůz pěkně čistý. V průběhu mytí vyřídí pár hovorů z mobilního telefonu.
Jak by asi vypadala běžná cesta do práce takového člověka, kdyby neměl možnost využít všechny moderní vymoženosti? Kdyby se musel obejít bez robotů a nejrůznějších elektronických pomocníků? Dokázal by vůbec opustit dům? Nachystat si jídlo? Pečovat o sebe, svoje zdraví? Jak by se bavil a vzdělával? Jak by cestoval?
Náš život je díky elektřině a přístrojům snazší. Dokážeme bateriemi zajistit jejich funkčnost i bez zástrčky. Umíme je naprogramovat tak, že si akumulátor mohou bez pomoci dobít. Solární panely nám umožní zbavit je závislosti na síti. To všechno už dokážeme. Dokážeme ale bez nich ještě přežít?
