literární styl Ostravaka ostravského, písničky Nohavicy, Baník nebo hudební megafestival Colors of Ostrava.
Mezi „barvy Ostravy“ pochopitelně patří celá řada dalších jmen, názvů, počinů.
K nim se řadí také Festival ProTibet, který letos probíhá už podvanácté od 26. února do 31. března 2013.
Na začátku byla snaha několika přátel Tibetu jednou ročně poukázat na neradostnou situaci lidí, kteří žijí na střeše světa. Do Ostravy byli v březnové dny zváni odborníci, spisovatelé, hudebníci, profesionální cestovatelé či nadšení turisté, aby se podělili o své názory, zážitky z daleké země. Ti předávali své zkušenosti jak nejlépe uměli – slovem, malbou, okamžikem zachyceným na fotografiích, filmem, meditací. Mnohdy šlo o unikátní informace staré přes půl století (fotografie J. Vaniše z r. 1954).
Přelomovým byl rok 2006. To už dvě léta fungovalo občanské sdružení M.O.S.T. a někteří jeho členové měli za sebou opakované návštěvy do Malého Tibetu – Ladaku. Je to oblast v severovýchodní Indii po staletí blízká Tibetu, na jeho hranicích. Zde se ve velké míře zachoval původní tibetský způsob života i po násilném čínském záboru Tibetu. V tomto roce M.O.S.T. zajistil moravskou část programu ladackých mnichů, kteří přijeli do ČR sypat pískovou mandalu. A zároveň vznikla myšlenka pomoci konkrétním lidem – projekt „Kmotrovství na dálku“.
Vlastní činností a shromažďováním financí od sponzorů a „kmotrů“ zajišťovalo sdružení prostředky, které zasílalo do Ladaku na podporu původního tibetského způsobu vzdělávání dětí v klášterech.
O necelé dva roky později se začaly sbírat peněžní prostředky na pomoc tibetské škole (nadace THF) v exilové vesničce Mussoorie. Každým rokem utíká bez rodičů mnoho dětí přes vysokohorská sedla Himálají. Žijí pak v Indii s pěstouny v malých čtyřicetičlenných komunitách.Vzdělání je to nejcennější, čím jednou malí uprchlíci možná pomůžou své zemi.
Další proud pomoci zamířil v roce 2009 do exilových vesnic těm nejstarším. Odtržením od své minulosti ztrácejí lidé kořeny. Proto se sdružení snaží také přispět k důstojnému dožití uprchlíků, kteří před půl stoletím opouštěli s dalajlámou svou zemi. Tento krok se časem ukázal jako (byť neplánovitě) velice prozíravý. V srpnu 2010 postihla oblast Ladaku velká přírodní katastrofa. Déšť a tuny bláta z hor zničily celé části městeček a vesnic. Stovky domů postavené tradičním způsobem z nepálených cihel se pod návalem prudkého lijáku rozpustily a během pár hodin zmizely. Nejvíce byla postižena tibetská komunita. Staří lidé, kteří měli pár kousků nádobí, skříňku a místnost z hliněných cihel, se najednou ocitli bez prostředků v evakuačních stanech. Sdružení M.O.S.T. ihned vyhlásilo veřejnou sbírku a dva koordinátoři fungovali na místě ihned po katastrofě.
Od roku 2011 přibyly projekty pomoci dětem ve dvou školách přímo v Tibetu. Letošní 12. ročník festivalu ProTibet je věnován pomoci tibetským nomádům na vysokohorských pláních Ladaku.
Informace o projektech, o programu festivalu najdete na www.protibet.org.
Petr Ďásek, občanské sdružení M.O.S.T.
