ženy méně často než jejich mužští spolupracovníci věří, že pro obě pohlaví existuje na pracovišti stejné odměňování a stejné příležitosti. Z průzkumu firmy Hays vyplývá, že ačkoli došlo k určitému pokroku, zůstává genderová různorodost zásadním problémem, se kterým se potýkají podniky celosvětově.

  • 18% mužů si myslí, že ženy, které jsou srovnatelně schopné jako jejich mužští kolegové, nejsou placeny nebo odměňovány stejným způsobem. Stejný názor sdílí 45% žen.
  • 21% mužů si myslí, že ne všichni bez ohledu na pohlaví mají stejné pracovní příležitosti. Stejně smýšlí 48% žen.
  • Pouhých 9% respondentů věří, že genderové kvóty mohou mít velký význam; ostatní vidí jako klíčové flexibilní pracovní podmínky a kulturní změnu.

Co si lidé myslí o tom, jak by se mohla zlepšit genderová různorodost?

44% respondentů průzkumu si myslí, že největší dopad na zlepšení genderové různorodosti na jejich pracovišti by měly flexibilnější pracovní postupy. Stejný vliv by měly změny ve firemní kultuře pomocí vzdělávání napříč podnikatelským sektorem (44%), dále zdůraznění ženských vzorů (32%), změny v organizační politice (32%), změny ve vládní politice (27%) a lepší podpora vedení v otázkách genderové různorodosti (26%).

„Zjistili jsme, že více žen než mužů si myslí, že různá pohlaví nejsou placena nebo odměňována stejně, přičemž více než dvakrát tolik žen než mužů říká, že oběma pohlavím nejsou nabízeny stejné pracovní příležitosti.“ říká Alistair Cox, výkonný ředitel společnosti Hays.

„To naznačuje, že většina lidí ve výkonných a vyšších řídících funkcích – z nich mužů je většina – stále nevidí nerovnosti mezi pohlavími, pokud jde o odměňování a pracovní příležitost. Potom je obtížné si představit, jak může dojít k nějakému významnému pokroku v této oblasti, když většina pracovníků ve vyšších funkcích nepřipouští, že by to byl problém.“

„Zvážíme-li, že veškerý výzkum potvrzuje výhody genderové různorodosti na pracovišti, je tedy paradoxní, vidíme-li stále takový propastný rozdíl v zastoupení a nepoměrně nízký počet žen ve vedoucích pozicích, které by byly podporovány v tom, aby dosáhly svých kariérních cílů a byly odměňovány stejně jako muži. Mnoho organizací má nyní zavedené  programy, které tyto problémy řeší. Ovšem, jsou tyto programy úspěšné, cítí-li většina dotazovaných, jakoby neexistovala nerovnováha v odměňování nebo příležitostech? Možná toto nedostatečné rozpoznání problému je pravou překážkou pro změnu“.