… v roce 1989, jsme datum 14. února přecházeli bez povšimnutí, kromě toho, že svátek má Valentýn, nebyl tento den nijak význačný.

V posledních letech se oslava tohoto dne poněkud rozšířila. Není se co divit, i když jsou tací, kteří mu příliš nefandí, je více těch, kteří lásku oslavovat chtějí a rádi formou Valentýnského přáníčka dají najevo svou lásku a náklonnost. Někteří dokonce na tento den přímo čekají, aby měli tu nejlepší příležitost své city ukázat. Mnohdy je svátek Svátého Valentýna využíván těmi, kteří mají ostych a tak se může stát, že dostanete do schránky přáníčko anonymní, bez podpisu.

Možná budete překvapeni, ale Valentýn, resp. jeho dnešní podoba svátku, má velmi zajímavou historii.
Valentýn, jako člověk, byl vlastně skoro historickou osobností a je hned několik verzí o jeho původu a minulosti. Některé říkají, že to byl křesťanský kněz a existují různé názory na to, jak vlastně vznikl den Svatého Valentýna. Jedna z verzí říká, že původ tohoto dne se odvozuje od Římana, který byl zavražděn za to, že se nechtěl vzdát svého náboženství, tedy křesťanství. Zemřel dne 14. února roku 269 před naším letopočtem. Legenda také vypráví, že muž zanechal zamilovaný vzkaz pro ženu svého srdce. Byla to dcera jeho věznitele a byla také jedinou jeho přítelkyní. Tento vzkaz byl podepsán: „Od Tvého Valentýna.“

Tento muž byl knězem v době císaře Claudia. Klaudius byl velmi krutý císař a chtěl být nejmocnějším panovníkem. Proto si chtěl vybudovat velmi silnou armádu. Vojákem se mohl stát každý svobodný muž. Jak už to ale bývá, ne vždy je všechno podle našich představ. Tak to bylo také v případě Klaudia. Moc svobodných mužů se do jeho vysněné armády nehlásilo. Klaudius si to vysvětloval po svém. Myslel si, že dávají přednost lásce a proto do armády nechtějí nastoupit. Nenapadlo ho tedy nic chytřejšího než dát zakázat všechny sňatky. No a konečně se dostáváme k tomu, jakou roli v tom hrál Valentýn. V té době byl knězem v kostele a jeho velká víra mimo to, že věřil v Boha, byla, že věřil v lásku. Rozhodl se nedodržovat nesmyslný Klaudiův zákon a dál oddával mladé zamilované páry.

Bylo to pro něj tak trochu dobrodružství. Oddával při světle svíčky a šeptem pronášel slova, která byla tak toužebně očekávána. Jenže jednu noc uslyšeli kroky, kterých se velmi dlouho báli všichni, nejen mladí, kteří chtěli být oddáni, ale také sám Valentýn. Císařovi vojáci vtrhli do kostela a Valentýna zajali. Mladý pár, který Valentýn oddával, naštěstí stihl utéci.

Claudius uvrhl Valentýna do vězení. Potom se stalo něco velmi zvláštního. U jeho oken a dveří se začali shromažďovat dopisy a drobné dárečky od těch, kterým pomohl nebo se chystal pomoci tím, že je oddá. Dávali mu tím najevo, že věří stejně jako on v lásku. Dcera jeho žalářníka se také rozhodla, že jej navštíví a vymohla si dovolení na otci. Valentýn se do ní zamiloval. V den jeho popravy ji zanechal dopis, ve kterém se jí vyznává ze své lásky a podepsal jej:
„S láskou tvůj Valentýn“

Existuje také jiná verze, která říká, že Valentýn byl velmi moudrý muž. O jeho moudrosti se také dozvěděl císař Klaudius II. Povolal ho k sobě a chtěl, aby se stal jeho přítelem. Jenže Valentýn tuto nabídku odmítl. Císař se tedy rozhodl, že jej nechá přísně sledovat. Kněze sledoval císařův prefekt Astorius. Astorius měl nevidomou dceru, do které se Valentýn zamiloval. Poprosila ho, aby se každý den modlil za navrácení jejího zraku. Po čase se tak opravdu stalo a zázrakem se jí zrak vrátil. Jenže lidé v tento zázrak nechtěli uvěřit, vtrhli do domu prefekta a Valentýna z jeho domu odvlekli a zabili. Od té doby se stal symbolem věrné a neutuchající lásky.

Zdroj: La Florista