Hořovice na první dojem příliš neuchvátí. Na druhý pohled ale každý zjistí, že tu stojí velice krásný zámek. A po jeho prozkoumání nakonec i městečku odpustíte, že od vlaku k této dominantě vede dosti nehezká cesta.
Přestože klasická zámecká sezóna pro letošek skončila, chystají tu i na nadcházející sychravé dny řadu akcí, při nichž si lze interiéry prohlédnout. Navíc v prosinci jako již tradičně pořádají tzv. adventní víkendy okořeněné o průvodce v historických kostýmech a o další zajímavý program.
Zámek nabízí celkem tři návštěvnické okruhy. První představuje jak reprezentační místnosti, tak i jejich významné obyvatele. Mecenášství hraběte Eugena z Vrbna připomíná portrét houslisty Josefa Slavíka v Hudebním salónu, hraběnku Nosticovou, častou návštěvnici zámku, její akvarely znázorňující vnitřní prostory zámku.
Lovecký salónek maskuje pod svým názvem docela obyčejnou hernu, kde pod dohledem půvabné sošky černocha hráli šlechtici karty. Soška jim sloužila jako originální zapalovač a popelník v jednom.
Druhý kratší okruh zavede návštěvníky do privátních prostor, odkryje dámské budoáry a přiblíží život v minulosti. V podstatě jej ocení nejvíce ti, které více než okázalá nádhera láká nahlédnout pod pokličku soukromí zdejších obyvatel.
Třetí okruh si zamilují především fandové starých hraček. Ve třech sálcích tu ukazují obdivuhodnou zručnost výrobců z období 17. století až do poloviny 20. století.
Vstupní místnost nabízí předchůdce dnešních vojáčků nebo oblíbené deskové hry. V Království panenek vzbuzují obdiv malé pokojíčky s dokonalými miniaturami nábytku a domácího náčiní. Samozřejmě se tu nachází bezpočet panenek vyrobených z všemožných materiálů.
Poslední místnost pak otevírá pohled na dokonalý model železnice, tedy kolejiště s krajinou, nádražní budovou a samotnými vlaky.
Milovníci sportu a nejen ti si mohou také prohlédnout historické sáňky, brusle a rovněž i kolečkové brusle. Ty vypadají jako předchůdce dnešních inline bruslí, ovšem v dřevěné úpravě.
K dalším stálým expozicím patří výstava hracích strojků a automatů z 18. až 20. století v neposlední řadě i galerie strašidel s názvem Nadpřirozené bytosti.
Autor: Martina Bittnerová
