V tomto díle přinášíme několik dalších inspirativních typů, jak se dopracovat k nějakému přijatelnému názvu společnosti, pokud to tedy nechceme nechat osudu, shrnout písmenka pro prvňáky do klobouku a táhnout v náhodném pořadí. I když možná i to by bylo efektivní, takže v případě kreativního bodu minima, můžeme zkusit štěstí.
Více pragmatickou možností je obvykle zvolit jako název iniciály zakladatelů společnosti, nebo třeba vytvořit vlastní zkratkové slovo, u kterého je výhoda, že se dá i časovat (typu Čedok, Čez…), zatímco třeba zkratka dvouslabičného názvu typu České dráhy – ČD, je naopak nesklonná.
Pokud se nám líbí cizojazyčný výraz, třeba z latiny nebo jiného méně známého jazyka, je zapotřebí dobře si prověřit všechny jeho významy, aby nás pak nezaskočila nečekaná asociace. Navíc se obvykle musíme vzdát i romantické představy, že zákazníci budou umět název správně vyslovit. Tento problém je ostatně i u anglických názvů společností, které se jinak píší a jinak vyslovují.
Z hlediska tématiky všeobecně vedou názvy, které působí dostatečně reprezentativně, stálicí jsou například drahokamy jako Jantar (v názvu 17 firem), Smaragd (v názvu 5 firem), nebo Diamant (v názvu 40 firem), oblíbené jsou i drahé kovy – Zlato má v názvu 17 firem a Stříbro 4 firmy.
Mezi přívlastky jsou moderní v současnosti superlativy s předponou nej (57 firem), některé firmy pak neskromně prozrazují, že jsou nejlepší (9 firem), nebo nejlevnější (5 firem), což samozřejmě v budoucnu v případě insolvence nemusí vypadat jako nejrozumnější název.
Žaneta Pixová
