o nich, píše se o nich, zpívá se o nich.
Dnes se o víno aspoň trochu zajímá asi většina dospělých ‒ částečně je to i záležitost módy. Ale protože je to móda zdravá a příjemná, proč se jí nepodvolit?
Moravská vína, to je pro občana ČR jednak pojem, jednak určitá garance kvality. Francouzská vína, ta si v našem vnímání zachovávají, i přes svou cenovou a faktickou dostupnost, určitou noblesu a nádech luxusu. A pak jsou tu vína chilská, australská, rakouská, jihoafrická, italská, maďarská, španělská a kdovíjaká ještě.
Tak trochu se mezi tím množstvím ztrácí jedna skupina vín, která je ovšem opomíjena naprosto a úplně neprávem. Jsou to vína moldavská.
S moldavskými víny jsem se seznámila už před lety. Kdesi kdosi nám věnoval lahvičku s nápisem v azbuce. „Кагор“, stálo na etiketě. Dobře, tak ty jsi Kagor, řekli jsme si a uložili lahvičku do sklepa k ostatním. Po nějakém čase do našeho sklepa zavítal „Pan Docent“, tedy pan docent Eduard Postbiegel, CSc., a hned se s naším Kagorem vítal jako se starým známým.
(Pro ty, kdo se ve světě vína neorientují, podotknu, že docent Postbiegel je naprostá špička mezi vinaři, uznávaná nejen u nás, ale i ve světě. A tak když se hlásil ke Kagoru, prostě jsme museli vyzvídat.)
Co je to za pití? Kagor je moldavská klasika, dozvěděli jsme se. Vyrábí se sice i v jiných oblastech zemí bývalého Sovětského svazu, ale doma je v Moldávii. Má sytě rudou barvu, stejně sytou vůni a ještě sytější chuť. Jak se na klasické poctivé víno patří, všeho dosáhl bez jakéhokoli doslazování či dobarvování.
Pan Postbiegel se s Kagorem zná opravdu dlouho: Mlsal ho už jako studentík se spolužáky na fakultě. A to už je nějaký ten pátek. Později jsme zjistili, že Kagor se do Moldávie dostal z francouzské vinařské oblasti Cahors někdy za cara Petra Velikého, tedy v 17. století, a získal si takovou oblibu, že ho pravoslavná církev zakrátko adoptovala, a Kagor se stal mešním vínem.
Až si půjdete Kagor koupit, poohlédněte se i po dalších vínech od téhož moldavského producenta, bez přehánění jsou všechna výborná. Plná, aromatická, těžká, silná. Jen se čtením názvů asi budou mít mladší ročníky trochu potíže…
Autor: Eva Musilová
