Ona hledá jeho

aneb kterak najít toho pravého, co nezvorat na prvním, ani desátém rande a jak být šikovnou kočičkou, když dojde na věc….

Nejdůležitější částí celého tohohle procesu ale zůstává, kde toho samečka, kterého neznudíte ani na jednom z deseti rande a kterému v posteli ukážete, co jste se naučily na hodinách jógy, sehnat.

Životem zničené, cynické realistky, obvykle zasednou ke klávesnici a vyplodí nějaký sladký blábolík. „Ahojda….hledám sympatického fajn kluka. Písni a dozvíš se víc.“ Pak si otevřou lahvinku a čekají, až se jim začne plnit elektronická schránka.

Pokud vám ale zbyl kousek romantického srdce v těle, sníte o tom, že toho pravého potkáte „náhodou“. Některé z nás se holt těžko smiřují se skutečností, že kouzlo prvního pohledu, podlomených kolem a opatrného jiskření má probíhat v monitoru stojícím na stole. Je ale dneska ještě možné, narazit na lásku v terénu?

V Baru

Moudré ženské časopisy radí ledacos. V baru, kavárně, hospodě se to krásnými samečky jenom hemží, píše se tam.

Stála jsem v baru, cucala, koktej a rozhlížela se. Nebylo mým cílem, lovit, ale nedalo mi to. Dá se nad sklenkou ginu s tonikem najít muž mého života? Hodina pokročila, počet vypitých koktejlů se zvýšil, bar se zaplnil. Zatímco kamarádka, házela okem po fešákovi stojícím opodál, já zahlídla Davida Černého, jak utíká ven s rozchichotanou blondýnou. „Balím to,“ zahlásila jsem.

Otočila jsem se na podpatku a v tom mi do ucha zašeptal alkoholový hlas. „Kam bys utíkala, krásko?!“ A osoba patřící k tomu hlasu mě přimáčkla na zeď„Co nejdál od tebe,“opáčila jsem šokovaná jeho drzostí. Opilce jsem nakonec odstrčila, otřepala se hnusem a utekla na zastávku tramvaje. Ještě v noci mi přišla sms od kamarádky – získala číslo na krasavce stojícího opodál.

Výsledek: Bar není místo pro lásku, ale pro sex

V práci

Pracovní prostředí je ideálním místem k navazování vztahů. Máte šanci poznávat potencionálního partnera a lovit pomaleji, ale o to důkladněji.

Jistě, všechny známe někoho, kdo by stál za hřích – managera zodpovědného za zahraniční platby, nového kolegu z oddělení, či sexy šéfa, kterému každé ráno vaříme kafe…. I kdyby si nakrásně všiml, že náš zájem není jen čistě profesionální a byl ochotný trávit s námi čas i ve velmi neprofesionálních stycích, nemáme zdaleka vyhráno.

Sex na kopírce po pracovní době, tajné polibky mezi šanony i letmé dotyky vašich nohou pod stolem na nudných meetinzích, jsou kořením kancelářské práce…  Ustojíme ale, že nás náš drahý po dvou měsících opustí a my ho dál musíme vídat den co den? Budeme schopné udržet pracovní poker-face i ve chvílích, kdy jsme se ráno pohádali kvůli letní dovolené? Je vůbec v našich silách s dotyčným trávit jak pracovní, tak soukromý čas?

Výsledek: Před tím, než přeskočíme hranice pracovně právních vztahů, je důležité uvědomit si, zda zvládneme nástrahy společného života a práce.

Při společenské aktivitě

Zdá se to jednoduché jako facka. Zvedneme zadek a začneme se věnovat něčemu, k čemu nás naše srdce vždycky volalo. Hodiny salsy, jízda na koni, kurz keramiky. A tam najdeme někoho stejně zapáleného, kdo s námi začne sdílet nejen naši společnou vášeň, ale i život.

Stop! Pokud se rozhodnete pro jinou aktivitu, než je volejbal, či basketbal (asi jediné sporty, kde se tolerují smíšená družstva) vaše šance na potkání pana božského jsou prakticky nulové. Na hodinách salsy vás bude oblézat postarší Kubánec, k jízdám na koni tíhnou především romanticky založené dívky s dlouhými vlasy a kurz keramiky navštěvují především postarší důchodkyně a maminky.

Výsledek: Není nic báječnějšího, než se naučit něco nového, ale zapomeňte při tom na muže.

V pondělí jsem absolvovala kurz salsy, celý týden hypnotizovala kolegu z PR a v pátek večer se snažila zúročit latinsko americké pohyby v jednom z pražských barů. A ano, zažila jsem skvělý týden. Bez mužů.

Dnes jsem zapla počítač a našla si jednu z těch stránek. Jsem romantička, na internet kašlu a bojím se všech těch úchyláků, co číhají za každou IP adresou. Klikla jsem na rubriku „Ona hledá jeho“. Vložila tam roztomilý blábolík a připojila fotku z kurzu vaření. Otevřela jsem si láhev vína. Snad se někdo chytí…

Autor: Klára Hüttlová
foto: pexels.com