fintila, který využívá každé možnosti, aby se hodil marod?
Vždyť těm, kteří berou podprůměrné mzdy, se únik do tzv. nemoci vyplatí.
Že je takový pracovník na obtíž, je jasné. Navíc zabírá i pracovní místo pro toho, kdo chce opravdu pracovat. Naše legislativa však okamžité zrušení pracovního poměru, lidově řečeno padáka na hodinu, povoluje jen ve zcela výjimečných případech.
Jednak tehdy, je-li dotyčný pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na více než jeden rok nebo k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než šest měsíců. Ale pozor! Tento druhý bod platí pouze v případě, pokud trestný čin spáchal při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.
Až sem je to jasné. Jak si ovšem vyložit případ druhý, což je hrubé porušení pracovní kázně? V Zákoníku práce přesnou definici nenajdeme, každá firma má své vlastní vnitropodnikové předpisy, takže vychází vždy z konkrétní situace, pracovního zařazení, i osoby zaměstnance.
Navíc, ve firmách, kde působí odborová organizace, je zaměstnavatel povinen každé okamžité zrušení pracovního poměru s ní projednat předem. Téměř nepostižitelní jsou mladiství lenoši (do 18 let). Pokud totiž zaměstnavatel neinformuje zákonného zástupce takového „pracanta“ předem, že se ho chce zbavit, není právní úkon platný.
Zaměstnavatel může zrušit pracovní poměr pouze ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy se dozvěděl, že se jeho pracovník provinil, jak jsme uvedli výše. To je takzvaná subjektivní lhůta, a pokud ji prošvihne, dotyčný mu zůstane na krku.
Na věčné marody si sice umí posvítit úředníci okresní správy sociálního zabezpečení, kteří přijdou občas na kontrolu, a také během prvních třech týdnů pracovní neschopnosti i zaměstnavatel. Ale flinkové umí vyzrát i na ně. Spal, neslyšel ani telefon ani zvonek – to jsou nejčastější výmluvy. A kdo mu dokáže opak?
Zaměstnavatel může pak provinilce potrestat snížením mzdy, ale i to má háček. O těchto věcech se rozhoduje ve správním řízení, a „zdravý nemocný“ má tak možnost bránit se soudní cestou. Zákoník práce navíc výslovně zakazuje, aby zaměstnavatel dal dotyčnému výpověď nebo okamžitého padáka. A to i v případě, kdy je jasné, že ho takový pracant tahá za nos.
Pro zajímavost: Právní úprava na Slovensku to – na rozdíl od naší legislativy – umožňuje. Ale v Česku nemůže zaměstnavatel nemocného v prvních třech týdnech onemocnění (byť je to jen finta) vyhodit ani ve zkušební době. Jde v podstatě o zásah do práva zaměstnavatele zrušit během zkušební doby pracovní poměr bez udání důvodu.
Inu, kdo se chce flákat, cestičku si vždycky najde. Bohužel, na úkor těch poctivých.
