Často dostávám otázky, co to vlastně koučování je, proč by mělo fungovat a pro koho. Zkusme si na ně odpovědět.
Koučování v zaměstnání je styl řízení, který je opakem přikazování a kontroly. V osobním životě je to možnost dojít změnou k větší spokojenosti.
Podstatou koučování je docílit lepší vnímání reality a přijmout svou odpovědnost. Kontrolovat mohu jen to, co vnímám. To co nevnímám, kontroluje mne. Tam, kde máme zájem něco skutečně změnit, potřebujeme získat informace, být schopni určit, co je pro nás osobně skutečně důležité a co ne. K tomu potřebujeme znát sami sebe, uvědomit si, které emoce, touhy či obavy mohou naše vnímání reality narušit.
Vnímat realitu znamená vědět, co se kolem nás děje. Vnímat sebe sama znamená chápat, co prožíváme.
Každý člověk je jiný. Může Vám tedy někdo poradit, co máte dělat? Ne! Jediný, kdo to může udělat, jste Vy sami. A koučování je proces, který Vám to umožní.
Aby se něco zlepšilo, naše kariéra,výkonnost našich zaměstnanců, fungování rodiny apod., musí existovat možnost volby a pocit, že za něco plně odpovídáme. K tomu ale nestačí říkat lidem, že jsou odpovědní. Odpovědnost přichází tam, kde se můžeme rozhodnout a rozhodovat se můžeme tam, kde se nás někdo ptá.
Kouč tedy nemusí být expertem na obor, ve kterém pracujete, na oblast, ve které chcete něco řešit. Kouč je expert na způsob, jak Vás právě systémem otázek dovést k širšímu pochopení souvislostí, k vytvoření možností a následně k uskutečnění volby.
Dá se říct, že koučování stimuluje aktivní, cílevědomé myšlení, že nás vede od povrchového a momentálního posouzení dané možnosti k hlubšímu posouzení celkové situace a hledání dalších cest.
Setkávám se s názorem, že ptát se umí i tříleté dítě, tak proč platit kouče. Fajn. Takže k čemu slouží otázky? Převážně k získávání informací. Smyslem otázek, které klade kouč, je umožnit koučovanému zjistit, zda má všechny informace, které potřebuje. Klient potřebuje prozkoumat beze zbytku to, co momentálně drží jeho pozornost. Pokud mu to svými otázkami neumožním, bude se k tomu v hlavě vracet i když se budu ptát na jiné věci.
To také dostatečně ukazuje systém spolupráce kouče a klienta. Klient je ten, kdo určuje, čemu se budeme věnovat. V průběhu sezení se může původní cíl změnit právě díky širšímu obrazu, který klient postupně získává a možnostem, o kterých uvažuje. Kdyby kouč nerespektoval jeho potřeby, ta práce by ztratila smysl.
Koučování je proces učení o nás samých, dává nám šanci zlepšit vztahy, využít maximálně svoje schopnosti a dovednosti a lépe než jiné postupy nám umožňuje úspěšně podnikat.
A nakonec dvě otázky, které také často dostávám:
1. Je koučování pro mě?
2. To, co chci řešit je maličkost, bude Vás to zajímat?
Odpověď:
1. Koučování je pro každého, kdo nechce dostávat cizí rady, ale rozhodovat se sám a hledá efektivní pomoc, jak se rozhodnout rychleji a tak, aby byl spokojen.
2. Neexistuje„ maličkost“ ve Vašem životě. Všechno, co zaměstnává Vaše úvahy, je pro Vás důležité. A všechno co, je důležité pro Vás, je důležité i pro Vašeho kouče.
Poznámka na závěr. Mluvím-li o koučování, mluvím o profesionálním koučování podle kompetencí Mezinárodní federace koučů ICF, která zastřešuje akreditované kouče. Na trhu je samozřejmě i mnoho lidí, kterým se slovo kouč jen líbí na vizitce. Určitě byste měli věnovat pozornost tomu, s kým se rozhodujete spolupracovat, setkat se s více kouči, ptát se na vzdělání, zkušenosti, styl práce i na členství v profesní organizaci, jakou je právě třeba ICF.
Autor: Ing. Mirka Čejková
Certificated by Coaching Development, London
Příště: Oblasti koučování
