Každou ženu mající menší děti každým rokem nemine tradice Mikuláše, čerta a anděla. Kdo by očekával, že se jedná o pouhou návštěvu známých a příbuzných převlečených do kostýmů, divil by se. I toto odvětví našlo svůj odbyt ve světě byznysu. Na malém městě jde o položky 100-200 Kč za „návštěvu.“ V Praze si připlatíte až 2500 Kč.
Jste překvapené? Já teda byla. Představa, že bych své dítě měla „postrašit“ za tyto hříšné peníze mě samotnou vyděsila dostatečně. Když jsem se navíc podívala na masky, ve kterých by naše drobečky měli navštívit, měla jsem jasno. I když moje dítko nepatří mezi svatoušky, nemohla bych mu to udělat.
Při pohledu na nabízené fotky čertů jsem se vcítila do dětské dušičky. Pod rouškou tmy a mýtické představě o čertech, pak za dveřmi hororová maska pomalu upířího čerta. Už jen samotná myšlenka mě utvrdila, že filmy dětem přináší dostatečné množství strašáků, tak proč jim je vnášet i domů na živo.
Pokud opravdu někdo zatouží po „sladkém“ dostiučinění dětí, zcela postačí zapůjčení kostýmů v půjčovnách nebo vlastní lidová tvořivost. V půjčovnách však nesmíme zapomínat na dostatečný předstih a hotovost řádově kolem 1000 Kč za den.
Vzpomínám si, že samotná úprava čertů (tatínků) ve sklepě mnohdy přinesla větší vzrušení za mnohem menší finanční obnos. Po čase se tradují hlášky odrůstajících dětí, když si všimnout u čertů (tatínků) na drobné detaily, např. hodinek nebo bačkor, které nosí „jejich tatínek.“ Pak dětem objasnit, jak je to možné. Tomu říkám chvíle, na které se nezapomíná….
Ves.
