spojené s ukončením pracovního poměru.
Jeden z poměrně častých mýtů je, že zaměstnanec může být vyhozen pro nedostatek kvalifikace, např. při přechodu na nový účetní software… Není to však možné, pokud zaměstnavatel neumožnil potřebnou kvalifikaci získat.
Pokud je chyba naopak na straně zaměstnance, například neochota naučit se, co je potřeba, pak mu musí být v uplynulých dvanácti měsících pracovní nedostatky písemně vytknuty a dána lhůta k jejich odstranění.
Rovněž častým strašákem bývá ,,padák“ pro soustavné pozdní příchody a jiné nedostatky pracovní morálky… Obecně samozřejmě důvodem k vyhazovu být mohou, ale ne, pokud mu dané nedostatky nebyly písemně vytknuty v uplynulých šesti měsících, s upozorněním na hrozbu výpovědi při opakovaném pochybení.
Mluví se též o tom, že nelze člověka vyhodit, když je na neschopence a marodí. Možné to však v některých případech je, například při zjištění, že nedodržuje podmínky léčebného režimu.
Jako další mýtus můžeme uvést, že zaměstnavatel někdy využije zaměstnancova pochybení až po určité době.
Na základě konkrétního pochybení je však možné dát zaměstnanci výpověď pouze do dvou měsíců, jednalo-li se o porušení povinností, zakládající důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru, nebo do 1 měsíce, šlo-li o zvlášť hrubé porušení. A to ode dne, kdy se nadřízený o pochybení dozví a zároveň neuplynula-li od doby tohoto pochybení doba 1 roku.
Žaneta Pixová
