Období prázdnin a začátku školního roku je pro všechny maminky psychicky náročné. Víte asi dobře všechny, které jste si něčím podobným prošly, o čem hovořím.

Převozy k babičkám, na tábory, praní, balení, plánování, ale hlavně vymýšlení smysluplného programu pro dítka v momentě, kdy čas trávíte společně. Neskutečně mě to baví, ale …

Mám dva „kousky“ (8 a 19 let) a zabavit je oba najednou je úkol takřka nadlidský. Navíc s námi „19tka“ již tolik času netráví (brigády, slečny, své sportovní koníčky atd.), a právě možná proto si pořád s organizací času společných chvil dávám záležet. Chci, aby si kluci užili prázdnin, aby věděli, že jsou na světě věci, které stojí za to ochutnat :-) .

Nechci, aby se poflakovali u počítače, u herních konzolí. Chci, aby něco prožili, něco si odnesli do života, nějaké ponaučení, pocit, zážitky. Nejenže budou mít na CO vzpomínat, ale myslím si, že právě zážitky jsou důležité a podstatné střípky mozaiky, které jim v životě pomohou překonat překážky a nesnáze, se kterými se v životě pere každý z nás.

To, že si v budoucnu některé věci budou moci dopřát, jde ruku v ruce s jejich přístupem k povinnostem, ke studiu. Nejsem vystudovaný psycholog a nevím, jestli je má cesta opravdu správná a jediná, ale mám to prostě takto nastavené…

Chci-li u nich vyvolat zájem, musím je správně motivovat. Motivovat znamená nedávat peníze, ale prožít něco výjimečného, jedinečného. Letošní léto jsem se rozhodla puberťáka motivovat šokem a až následně jedinečným zážitkem. Sice se strachem o syna, ale s vědomím jedinečného prožitku, jsme společně vyrazili na letiště.

Jeli jsme si skočit tandemový seskok. Skok ze 4 kilometrů, minuta volného pádu, následné plachtění a pohled na zem z ptačí perspektivy. Věřte nevěřte, pro srovnání myšlenek a přístupu k životu je právě tandem jedinečný prostředek. Bála jsem se, že to nezvládneme, ale k mému překvapení jsme se vrhli z letadla bez nejmenšího zaváhání.

To, co se dělo poté, se nedá ani popsat. Eufórie, radost, nádherný pocit. Po úspěšném přistání velká pusa od puberťáka fakt potěší. Navíc hláška, že když zvládnul skok z letadla, tak maturita bude brnkačka, je to, v co jsem tajně doufala. Když člověk chce, nasbírá odvahu a překoná strach, zvládne téměř všechno.

Lepší, než sedět u počítače, vyinkasovat peníze na pivo a vyrazit s kamarádama do hospody.

Uznejte, to potěší…. Proto mé doporučení zní, motivujte, zážitkujte a věnujte své rodině a dětem část ze svého času. Vymýšlejte, buďte kreativní. Za tu práci a úsilí to stojí. Vrátí se vám to možná právě v jejich přístupu ke škole, k rodině a k životu obecně.

Pohodové vykročení do školních lavic přeje Martina Kořánová, www.dejtonej.cz