a mimo jiné zde narazíte i na restauraci NOI. Jak už z jejího názvu vyplývá, nejedná se o tradiční knedlíkové gastro pro turisty, ale o autentickou thajskou kuchyni.
Přiznávám, že dosavadní zážitky s thajskými pokrmy nepovažuji za nejšťastnější, byť jsem je testovala i v luxusním pražském hotelu. Nudličky v „mýdlové“ vodě mě nenadchly. Ovšem rozhodla jsem se Thajsku dát ještě šanci.
A protože jsem slyšela na NOI jen samou chválu, volba padla právě na tento podnik, jehož interiér působí příjemným dojmem. Strukturu prostoru narušují jen obrovské měděné listy, které se vypínají do výšky. Žádné další zdobení tu nenajdete, kromě perleťových závěsů.
Vnitřek restaurace se člení na dvě části, pracovně bych je nazvala spodní a horní. Spodní u barového pultu poskytuje kontakt s rušnou ulicí. Horní je klidnější. Přes prosklené pláty vidí hosté přímo do kuchyně. Neodehrávají se tu ale žádné show pro diváky, kuchařky si hledí pouze vaření. V letním počasí se zájemcům nabízí i pěkný dvůr, v němž mohou posedět pod slunečníky a zároveň ochutnat všechny místní speciality.
Nevlídný den mě přiměl vyhledat místo v horní části, kde jsem od pozorné servírky dostala ihned přehledné menu. Obligátní otázka – co si dáte k pití, přišla až o chvíli později. V NOI prostě ctí čas a právo si vybrat.
Do oka mi padly koktejly, nejvíce mě zaujal domácí ledový čaj s limetkou a mátou. Přinesený pohár obsahoval hojnost obou ingrediencí, skvělý čaj a led. Tento výborný nedoslazovaný nápoj bych doporučila všem, kteří stereotypně váhají nad obvyklou „Mattonkou“, nebo colou. Osvěží a navíc skvěle chutná.
Thajskou kuchyni proslavily polévky z exotických surovin. NOI jich také několik nabízí, kupříkladu kuřecí Tom Kah Kai s kokosovým mlékem. Já jsem však zvolila jako předkrm mix složený ze špízu Satae, krevetové placičky Popia tod a zeleninového závitku Tod Mun Koong, které servírují s dvěma omáčkami – chilli a arašídovou. Kuřecí maso špízu se trochu lepilo na patro, nicméně zeleninový závitek mě velice potěšil a krevetová placička doslova nadchla. Byla krásně šťavnatá, voňavá a s chilli omáčkou se výborně doplňovala.
Chvíli jsem odolávala pokušení objednat si placičky ještě jednou, ovšem zahnala jsem je představou objednané smažené pražmy s jasmínovou rýží. I když mi servírka nabízela, že mi poradí při volbě hlavního chodu, spolehla jsem se odvážně na vlastní úsudek.
Čerstvá pražma ležela v načervenalé omáčce, maso se rozpadalo na jazyku. Kombinace ryby a sladkého sósu mi připadala dost zvláštní, byť pro Thajce obvyklá, a nevím, zda bych po tomto jídle sáhla i příště. Nicméně ryb tu nabízejí na lístku jen pár, zbytek tvoří klasické kousky jako smažené nudle, či různé úpravy hovězího, či kuřecího masa.
Všechna jídla na kartě mají u sebe i piktogram s označením pálivosti a rovněž je u některých upozornění na možnost objednat si daný pokrm ve vegetariánské podobě, což znamená se sýrem tofu. Koření i další suroviny tu používají autentické, bohužel právě s nimi si někdy naše středoevropské jazýčky poněkud nerozumí a tak lze s obsluhou domluvit i snížení míry pálivosti vynecháním určité složky při samotné přípravě.
Japonský čaj sencha ve skleněné konvici spláchl zbytky chilli a já se mohla soustředit na dezert. Smažené banánky přelité čokoládou a s vanilkovou zmrzlinou důstojně zakončily honosný oběd. Autentické dezerty tu připravují tři, ještě třeba Ice Cream NOI , který se skládá z rýže, na níž se navrství zmrzlina a sladké banány a pak rovněž dorty, čokoládové fondue, či palačinky, které tedy už míří spíše na vkus evropských hostů.
Vedle klasického jídelníčku připravují také polední nabídku, obsahuje tři hlavní jídla za sympatických 120 Kč a polévku za 25 Kč, na níž lákají, jak turisty, tak zaměstnance okolních podniků. Navíc zde myslí i na zamilované dvojice, které si mohou pochutnat na tříchodovém menu za výhodnější cenu.
NOI narozdíl od mnohých konkurentů potěší skutečně originálními recepty, jež zpracovávají přímo thajští kuchaři. Navíc se může opřít o dobrou a profesionální obsluhu, což není v dnešním gastronomickém světě málo.
Autor: Martina Bittnerová