nicméně ten nejvýraznější je, že se jedná o nejmenší soukromou ZOO v Čechách. Na západ od našich hranic podobné podniky fungují úspěšně již několik let a slouží nejen k potěše místní komunity, ale často zajímavě doplňují i suchý školní výklad.

I v Zájezdě, který se nachází nedaleko Kladna, připravují programy pro studující děti a mládež a teď už i dokonce přednášky pro veřejnost. Nedávno si zájemci mohli prohlédnout ochočeného vlka a dozvědět se i o jeho životě v přírodě.

O tom, že se v Zájezdě zvířatům líbí, o tom svědčí i jejich neustálé přírůstky. V lemuřích klecích se prohánějí mláďata v objetí svých matek, jež už občas zkouší statečně zápasit s větvičkou. Zastoupení tu má nejen lemur vari, či kata, ale i lemur hnědý. Ovšem když jim ošetřovatelka nese misku s ovocem, chovají se prakticky stejně jako kočka, či pes, a hned se na dobroty vrhnou.

Rozměrům ZOO se přizpůsobila i expozice, tudíž tu sice nechovají gorily, či orangutany, nicméně návštěvníka stejně tak potěší i menší zástupci opic – tzv. drápkaté opičky, kupříkladu tamaríni – žlutoruký a bělohubý. Ti jsou tak zvědaví, že si každého návštěvníka přiskočí k mříži prohlédnout a zvědavě po něm pokukují. Zdárně jim sekunduje i kočkodan talapoin, jenž se, na rozdíl od nich, ale snaží více zachovat dekorum, přeci jen jeho zeleno-žlutý kožich působí honosněji.

Původní výběh prasátek teď přechodně obývá kabypara vodní, největší hlodavec však, zvláště v horším počasí, vytrvale bivakuje v boudě, a odmítá se tím pádem ukázat v celé své kráse. V nové ubikaci vytvořené pro šelmičky surikaty je také pusto, podle pracovníků ZOO hledají v podzemí české vypasené žížalky, které kupodivu těmto obyvatelům Afriky zachutnaly.

Pozorování surikat se řadí k nejoblíbenějším kratochvílím příchozích, nicméně zde si musí počkat, až dojde hmyz a surikaty se vrátí na povrch k červíkům v miskách. Z dalších šelem je zde zastoupen  karakal, krásná kočka zhruba o velikosti rysa. Austrálii hrdě zastupuje klokan parma, drobnější druh klokana, jehož mládě výrazně povyrostlo a proto se statečně krmí spolu s dospělými. Když se nekrmí, odpočívá ve stínu stromů.

Za nejnerudnějšího místního obyvatele lze považovat nádherné káně Harrisovo, jež všem, kdo se zastaví a dovolí si jej pozorovat, začne nadávat. Z jeho klece se začne ozývat naštvané mručení a každý proto raděj pokračuje v cestě.

Zájezd se neustále rozvíjí a zhruba na konci této obce proto roste větší expozice. Zatím v ní žijí elegantní lamy alpaky, velbloud dvouhrbý a především kamerunské kozy, morčata a králíci sloužící pro potěchu nejen nadšených dětí. U vchodu si totiž mohou koupit krmení a jím potěšit tato milá zvířátka, která se nechají pohladit, nebo podrbat za ušima. Lidé pomalu přestávají chovat kdysi běžná domácí zvířata a tak je ti nejmenší mohou potkávat alespoň v zoologických zahradách.

Na Zooparku Zájezd je sympatické, že většinu výběhů staví z přírodních materiálů, prim tu hrají rovněž i přírodní a příjemné barvy.  Zařízení vůbec působí dojmem, že tu myslí především na pohodlí svých obyvatel. Zároveň se však zájemci dostanou do velice těsné blízkosti chovaných druhů. Opatrnost je určitě na místě a vždycky se musí myslet na zásadu, že prsty za mříže prostě nepatří. I ta nejroztomilejší opička dokáže vetřelce ošklivě pokousat.

Necelé tři kilometry od obce Zájezd se nachází Ottou Pavlem proslavený a prosycený Buštěhrad. Kdo má rád jeho knihy, může navštívit muzeum, projít se kolem dvou rybníků a vůbec načerpat atmosféru z místa, které tohoto spisovatele výrazně ovlivnilo. Návštěva Zoo i Buštěhradu sice nezabere celý den, ale určitě zde strávíte příjemné odpoledne.

Autor: Martina Bittnerová