Naši předci je konzumovali mnohem častěji než my dnes. Především pro chudou populaci znamenaly hodnotnou náhradu masa. Na druhou stranu jsou spojené s drobnou nepříjemností a to nadýmáním, kvůli čemuž se jim spousta konzumentů vyhýbá.
Slupky luštěnin díky obsahu oligosacharidů se totiž ve střevech štěpí na škroby a ty velmi rychle kvasí, což se projeví formou zmíněných obtíží. Ovšem i na našem trhu se již pravidelně objevuje nenadýmavá luštěnina, loupaná červená čočka.
Pokud tedy v obchodě sáhnete po balíčku s červenými drobnými vločkami, jste nadýmání v podstatě ušetřeni.
Odkud pochází
Červená čočka pochází z Turecka, odtud se rozšířila do celé Asie a pomalu proniká i do Evropy. Ve své domovině se používá do polévek, stejně tak i v Indii, kde se z ní vaří rovněž kaše, či se stává základní surovinou hlavního jídla.
Jednotlivé recepty se pak liší především používaným kořením. V Indii se bohatě ochucuje tradičním kari, či kurkumou, Turci ji doplňují kupříkladu kayenským pepřem. Naše středoevropské jazýčky ale osloví spíše úpravy v místním stylu. Vždyť netradiční spojení čočky s kari a vejcem nemusí každému vyhovovat.
Výživné hodnoty
Červenou čočku vyhledávají často vegetariáni, obsahuje hojně železo a bílkoviny. Lidský organismus obohatí i o selen, fosfor, zinek a vitamín B6, nehledě na vysoký podíl vlákniny a schopnost rovnoměrného uvolňování glukózy do krve. Vláknina povzbuzuje činnost střev a působí preventivně proti zácpě.
Červená čočka se proto může zařadit do jídelníčku již devítiměsíčního dítěte a dokonce se doporučuje i kojícím matkám. Samozřejmě ji mohou konzumovat i ženy těhotné.
Nicméně i tato zdravá luštěnina může přinášet zdravotní rizika. Lidé nemocní dna, či revmatismem by ji měli konzumovat v omezeném množství a rovněž i lidé se špatným zažíváním.
Další výhody čočky
Tato luštěnina se nemusí namáčet. Je prakticky zhruba za čtvrt hodinky uvařená a tím pádem se i rychle rozvaří, proto se hodí spíše do kaší, či polévek. Kdo by však hledal chuť a vzhled klasické čočky, bude zklamán.
Čočka po tepelné úpravě získá spíše žlutou barvu a chuťově se blíží hrachu. Tudíž přímo vybízí k tomu, aby se používala právě jako náhražka za něj. Po rozmixování v podstatě nelze opticky rozpoznat, zda se jedná o čočku, nebo tradiční hrách.
Nicméně se musí, na rozdíl od výraznějšího hrachu, či klasické čočky, vydatněji okořenit. Ovšem díky tomu ji lze využívat ve všech možných úpravách. Může se používat jako zahušťovadlo do gulášů, na pomazánku, či se míchat s rýží, nebo s rajčaty.
Neloupaná červená čočka
V obchodech můžete objevit i neloupanou červenou čočku, která se používá obdobně jako hnědá čočka. Samozřejmě je lepší ji namočit asi na dvě hodiny, pak vodu slít a vařit ji zhruba dvacet minut.
Navíc ji můžete i nechat naklíčit, kdy se klíčky používají do salátů. Loupaná varianta samozřejmě neklíčí. Koupit si ji můžete už i v běžných supermarketech a to buď v regálech se zdravou výživou a nebo v sekci věnované luštěninám.
Recepty
Falešná hrachová polévka
sáček loupané červené čočky, 1 mrkev nastrouhaná na nudličky, kousek celeru nastrouhaného na nudličky, 1 petržel nastrouhaná na nudličky, sůl, česnek, 1 vejce, čtyři lžíce mléka, majoránka, vývar, bílý pepř
Čočku dáme do hrnce s kořenovou zeleninou. Vaříme, až vznikne hustá kaše. Pokud chceme hladkou polévku, rozmixujeme ji. Osolíme, přidáme vývar dle potřeby, provaříme. Pak přidáme mléko, drcený česnek (množství dle chuti), pepř a rozmícháme do polévky vejce. Na závěr ochutíme drcenou majoránkou. Podávat můžeme s opečenými kostičkami chleba.
Falešná hrachová kaše
sáček červené loupané čočky, kořenová zelenina, kterou si uchováte z vaření vývaru (tj. přidává se už vařená), česnek, sůl
Čočku dáme do hrnce s kořenovou zeleninou. Vaříme, až vznikne hustá kaše. Osolíme, přidáme česnek a podáváme. Můžeme ji samozřejmě i rozmixovat nahladko. Doporučuji ji podávat s klasickými karbanátky, nebo se sójovými (viz recept na sójové kuličky v mém předchozím článku, kdy z hmoty tvoříme placičky).
Autor: Martina Bittnerová
