nebo možná naopak moc – společná přítelkyně. Příběh Jany a Marka je o to zajímavější, že vlastně ani jeden z nich v seznamce partnera nehledal.

„Stačí jen být ve správný čas na správném místě. Mít trochu štěstí a také odvahy“, shodují se společně. Tohle všechno Jana a Marek měli, dodnes stále mají a úsměvem dodávají „Jednoduše nám to klape“. Vypadají vážně šťastně a tak se ptám, jak to tehdy vlastně bylo.

MAREK

Rozhodl jste se najít si partnerku přes seznamku?

Ne, ne, nejsem zrovna „seznamovací typ“. Přihlásit se do seznamky by mě asi samotného vůbec nenapadlo. Do náhody jsem se dostal tak trochu náhodou. Její majitelka je moje dobrá kamarádka. Když její firma vznikala, obrátila se na mě s prosbou, jestli bych jí na stránkách spolu s dalšími dobrovolníky nevychytal chyby. Taková klasická beta verze – hrajete si, koukáte a zkoušíte, jak stránky fungují, a když něco nejde, tak dáte vědět. Přišlo mi to docela zábavné a tak jsem kývl.

Jak jste na Janu v náhodě nakonec narazil?

Nenarazil, ona narazila na mě. To Vám takhle jednou přijde mail, že Vás náhoda srdečně zdraví a že se jí líbíte, jestli si nechcete zkusit vyměnit pár mailů. No a já si psát moc nechtěl. Chtěl jsem ale vidět tu ženskou, co Vám jen tak bez okolků napíše, že vypadáte k světu a tak jsem se „náhody“ zeptal, jestli nepůjdeme spíš na kávu. I ona má ráda kávu a tak řekla „ano“. No a pak už je to klasika – příjemný večer, jiskra a …

JANA

Rozhodla jste se najít si partnera přes seznamku?

Takhle se to asi říct nedá. Odešla jsem z práce, které jsem měla plné zuby a dostala nabídku od mé bývalé kolegyně, jestli bych nechtěla pracovat v její seznamce. Mám dlouholeté zkušenosti s komunikací s klienty a tahle práce mi přišla fakt smysluplná. Byla jsem spokojená, že náhoda budí v lidech důvěru a každý den přibývá těch, co se svěřují do našich rukou. Vítala jsem nově příchozí na naše stránky a domlouvala s nimi, co bude dál. V čem všem jim můžeme pomoci.

Jak jste na Marka v náhodě nakonec narazila?

Přímo při práci. Každý den se dívám, jak se galerie náhody plní novými členy. Když jsem jednou večer opět rekapitulovala uplynulý den, zaujal mě právě Markův profil. Začetla jsem se a zjistila, že mě zajímá trochu jinak než všechny ostatní – líbil se mi!
Své úlohy „průzkumníka“ se zhostil zodpovědně, protože mě to ani v první chvíli nenapadlo. Došlo mi to, až když jsem mu už napsala mail a říkala jsem si, jaký to bude trapas, když bude mít třeba přítelkyni. Byla jsem dost na nervy, jestli a co mi vlastně odepíše. Když jsem četla, že si se mnou psát nechce, tak to zrovna příjemné nebylo. Naštěstí jsem mail dočetla až do konce a za pár dní jsme seděli proti sobě v kavárně.

Zdroj: Nahoda.com