co bych chtěl pod stromeček, odpovídám stejně. A přestože jde o dárek poměrně prostý, vím, že ho nikdy nedostanu. Jednoduše to není v silách mých blízkých. Přáním, které případným dárcům kladu sadisticky pravidelně do cesty, je totiž svatý pokoj. Moc bych ho chtěl mít, alespoň o Vánocích. Potíž je v tom, že právě při nich vstupuje na scénu jiná věc, která jim spolehlivě v jeho darování zabrání. Sobectví.
Od dvacátého prosince vždy s obavou sleduji na internetu zpravodajství z našich silnic a komunikací. Titulky týkající se těchto informací v podstatě nedoznávají žádný rok změn. „D1 uzavřena kvůli srážce kamiónů“, „Hromadná havárie na rychlostní komunikaci u Hradce“, „Sedm lidí zabito při dopravní nehodě“. Námraza a zvýšený dopravní ruch si vybírají svoje oběti. Přesto každý den následuje další automobilové šílenství , aby se všichni dostali ke svým blízkým a v kruhu rodinném si mohli užít „ty pravé Vánoce“.
Co na tom, že třeba jen na jediný večer, protože zítra už na druhém konci republiky čeká zase druhá babička, dítě z prvního manželství či pes první přítelkyně a moc se těší na společné svátky? Pravděpodobně nikoho nenapadne říct „Vykašli se na to, silnice vypadají hrozně, je to nebezpečné, zůstaň doma a užij si klidu. Budeme na sebe myslet“. Kdepak. Maximálně si řekneme „Buď opatrný“. Jenže to se snáz přeje, než udělá. Zvlášť, když druhá věta je „A moc se na tebe těším, buď tu co nejdřív“.
I ti největší milovníci Vánoc musejí v koutku duše uznat, že malinká troška sobectví a tedy i pravdy v tom je. Jediná možnost, jak sám nezískat nálepku sobce, který nechce potěšit své blízké tím, že je navštíví, je přizpůsobit se.
Řešením této situace by samozřejmě bylo zrušení Vánoc. Můžeme pak zůstat doma, koukat na pohádky a cpát se cukrovím. Nebo jejich přesunutí na léto. Silnice budou suché, riziko poklesne.
Nebo by možná stačilo nesnažit se vtěsnat všechny návštěvy do tří dnů a raději se s kamarády a rodinou vídat vícekrát během roku, byť ne třeba zrovna na svátky. Použít telefon a díky tomuto vynálezu vědět, že vaši milí jsou na Štědrý den v pořádku. Dávat si zkrátka průběžně dárky společných setkání a na Vánoce si dopřát velký dar. Velkou mísu sobeckého klidu.
Autor: Petr Kozlíček