znelíbili tak, že už vás v práci nechce.
Chtěl by se vás urychleně zbavit, a tak na vás vystartuje s dohodou.
Co kdyby mu to náhodou vyšlo?
Co myslíte, že bude dál? Jestliže s dohodou o ukončení pracovního poměru u vás nepochodí, přijdou na řadu zastrašovací manévry. Ty bývají účinné – málokdo totiž má nervy na to, aby je snášel. Vezmete-li v úvahu, že v práci trávíte celou jednu třetinu života, není vůbec divu, že se vám nechce osm hodin denně pobývat tam, kde to „zapáchá“. Jenže ono nejde jenom o nervy, ale také o peníze…
Arogance vašeho nadřízeného, které musíte tváří v tvář čelit, se vám z duše příčí. A tak si lámete hlavu, jak se v dané situaci zachovat. Je lepší ustoupit a nabízenou dohodu o vašem urychleném odchodu podepsat jen proto, že se vašemu šéfovi zachtělo? Nebo vám peníze – odstupné – stojí za trochu bojování?
Jestli by vám mělo být jedno, že sklapnutím kufrů se dobrovolně připravíte možná o desítky tisíc na odstupném, a nevadí vám, že se váš zaměstnavatel bude radovat, jak elegantně s vámi vyběhnul, tak nechte věcem volný průběh a dohodu podepište. Aspoň budete mít pokoj, když už o peníze přijdete.
Nebo vám to jedno není? Pak tedy svému šéfovi žádnou dohodu nepodepisujte, pokud se o svém odchodu důstojným způsobem nedomluvíte. A důstojně znamená tak, že podmínky vašeho odchodu budou přijatelné nejen pro vašeho šéfa, ale i pro vás.
Možná vám takové řešení připadá trochu moc razantní a bojíte se, abyste náhodou nenarazili. Možná vám tudíž pomůže, budete-li vědět, že máte možnost obrátit se na odbory nebo na právníka. Dozvíte se, že jde o známou fintu, kterou zaměstnavatelé tuze rádi zkoušejí: Co kdyby to náhodou vyšlo?
Každý právník vám v dané situaci vysvětlí, že právo na odstupné máte. A také vám poví, že pokud se vás váš zaměstnavatel hodlá zbavit rychle, je na něm, aby se s vámi o výši odstupného, které vám patří, chtěl dohodnout.
