Postupně na nelichotivém žebříčku nahrazuje země jihovýchodní Asie. Prostituce se tu stále více rozmáhá. A to zejména ta dětská. Vláda odmítá její existenci, ale kubánská aktivistka a nezávislá novinářka Lamasiel Gutierrez Romero tvrdí opak.

Jak staré děti se do prostituce a pornografie zapojují?

Většinou je jim mezi 11 a 18 lety, takže by měly chodit do školy. Jenže na Kubě je vysoká korupce a nízká úroveň morálky mezi učiteli, a tak za provizi omlouvají absenci žáků zaviněnou právě prostitucí. Mladé prostitutky se většinou soustřeďují do hlavního města a přilehlých oblastí, proto v jiných provinciích Kuby není prostituce tak viditelná. Mladí zejména z východní, chudší části ostrova jsou náchylní k tomu odstěhovat se do velkého města a stát se tam obětí prostituce. Ale týká se to všech společenských vrstev. Nejrizikovější jsou pak černošské děti.

Je dětská prostituce nějak organizovaná? Kdo z ní profituje?

Na Kubě existuje provázaná síť kontaktů, která funguje jako mafie. Jsou do ní zapletení taxikáři, kteří přepravují turisty, ale i hoteloví vrátní a další lidé. Nejdůležitějším článkem v tomto řetězci jsou překupníci dětí. Jsou to právě oni, kdo nezletilé vyhledávají a dále je nabízejí zahraničním klientům. Pomáhají jim zmínění taxikáři a zaměstnanci hotelů.

Tento problém se dá vyložit tak, že bohatí turisté zneužívají ekonomickou a sociální frustraci Kubánců…

Ano, extrémní chudoba a stále znatelnější ztráta morálních hodnot Kubánců vede k nárůstu množství dětí zapojených do prostituce. Nezřídka se stává, že rodiče jsou pasáky svých vlastních dětí. Pro zahraniční turisty je tato aktivita opravdu velmi levnou zábavou. Někteří oficiální novináři a jiní příznivci režimu vytvářejí představu Kuby jako ráje sexuálních turistů, kde jim nehrozí žádné problémy. Nahrává tomu propagace hotelů, levných cestovatelských balíčků. Na ostrov tak přijíždějí různí klienti z celého světa, aby uspokojili své touhy s kubánskými dětmi a mladistvými. Vládnoucí režim byl mnohokrát obviněn z podporování sexuální turistiky, nicméně státní představitelé tyto nařčení odmítají. Uvězňují pak novináře, kteří se odvažují o tomto problému vůbec mluvit.

Takže se o problému dětské prostituce na veřejnosti nemluví?

Na Kubě je tohle téma opředeno výmluvným mlčením. Žádný sdělovací prostředek se mu nevěnuje. Co je ještě horší, ani instituce neposkytují obětem v tomto směru žádnou pomoc. Oficiálně ve společnosti žádný takový problém neexistuje, i když se o něm ví. Režim nepřipouští ani pomoc mezinárodních organizací, jinak by totiž musel problém dětské prostituce uznat.

A jak získáváte aktuální informace o dětské prostituci na Kubě Vy?

Spolupracuji s novinářkou na ostrově, která skrytě získává důvěryhodné informace a pak mi je posílá e-mailem. Když jsem ještě byla na Kubě, pohybovala jsem se na místech spojených s prostitucí. O veškerých aktivitách jsem pak psala zprávy na webovou stránku Cubanet, kde se zveřejňují texty kubánských nezávislých novinářů. Kvůli tomuto zpravodajství jsem byla v roce 2003 uvězněna a následně odsouzena k 7 měsícům domácího vězení.

Utkvěl Vám v paměti některý zvláště silný příběh nebo případ týkající se dětské prostituce?

Nejsilnější vzpomínka je vázaná na moje dětství. Jedna z mých spolužaček ze druhého stupně základní školy byla zabita jedním turistou. Ten ji nutil k nejrůznějším sexuálním praktikám a slíbil ji za to 100 dolarů. Pocházela z velmi chudých poměrů, navíc byla zneužívána svým nevlastním otcem a prostituce pro ni tak byla únikem.

A jak může každý z nás přispět k řešení takových problémů?

Čeští turisté stejně jako všichni ostatní, by v prvé řadě mohli pomoci již samotným odmítnutím těchto služeb. Přínosný je navíc dovoz vzdělávacích materiálů nebo drobné komunikační technologie. Lidé také mohou podávat informace o situaci na Kubě nezávislým institucím, které pomáhají obětem prostituce. Těžké je o samotném problému už jen mluvit.

autorky rozhovoru: Petra Začalová, Tereza Nedorostková

rozhovor vyšel v časopise Rozvojovka, více na: http://www.rozvojovka.cz/download/docs/59_rozvojovka-4-2011-obziva.pdf