Jmenuje se sabbatical. Na první pohled cizí slovo je v našem prostředí cizí nejen co do názvu, ale i do obsahu. Sabbatical totiž znamená delší pracovní volno za účelem odpočinku od práce.
Na našem trhu práce se obvykle delší volno od práce realizuje formou nezaměstnanosti. A tam o nějakém odpočinku nemůže být ani řeč. Sabbatical má být dobrovolná přestávka v práci, kdy zaměstnání neměníme, jen si od práce potřebujeme na čas odpočinout. Nejedná se tedy ani o dovolenou ani o nezaměstnanost, protože zaměstnavatel s námi stále počítá.
Ač to zní jako sci-fi, v cizině sabbatical není ničím až tak neobvyklým, trvá cca dva měsíce až dva roky, publikace Let´s Work (Profesia, 2008) jako průměr udává jeden rok. Pracovníci, kteří si řeknou o sabbatical, se věnují aktivnímu odpočinku, plnění osobních cílů nebo třeba studiu.
Kouzlo je v tom, že z jejich pracovního volna těží i zaměstnavatel, kterého je třeba přesvědčit, že volno umožní doplnit ztrátu energie, nasbírat novou inspiraci do práce a zabránit syndromu vyhoření, který zvlášť často postihuje duševně pracující.
Jenže říci si o sabbatical tady v Česku je trochu na pováženou. Zákoník práce o sabbatical statečně mlčí, takže budeme muset zaměstnavatele přesvědčit, jaké výhody by firmě z toho, že nabereme novou energii, kynuly. Na dohodě je i vše ostatní, pojištění, finanční podpora… Doporučuje se mít též zpracovaný plán úkolů a jejich přerozdělení po dobu své nepřítomnosti.
Pokud náhodou pracujeme pro zahraniční firmu, měli bychom se napřed přesvědčit, jestli nemají Sabbatical jako benefit pro zaměstnance ve formě placeného volna. Pak můžeme se sabbatical bez obav vyrukovat.
V ostatních firmách je lepší nadhození sabbatical zvážit, v lepším případě by si zaměstnavatel mohl myslet, že se chystáme na sabat, a v horším bychom mohli opravdu letět, ale z práce…
ZP
