nebo třeba akciovou společnost, není právě jednoduchou záležitostí.
Především se neobejdeme bez potřebného kapitálu do začátku, nezávisle na tom, zda prostředky použijeme na splacení základního kapitálu nebo na nákup společnosti.
Připravit se musíme na množství povinností vyplývajících ze zápisu do obchodního rejstříku, a vedení účetnictví. Naproti tomu založení sdružení je možné i bez počátečních vkladů, a protože se jedná o sdružení bez právní subjektivity, vystupují jeho členové vůči státním institucím stále jako samostatné osoby, samostatně podávají daňové přiznání nebo podepisují různé listiny.
Pro založení sdružení jsou zapotřebí minimálně dvě osoby, které se sdruží za určitým účelem, v rámci samostatné výdělečné činnosti takovým účelem může být třeba provozování restaurace nebo poskytování malířských služeb. V rámci smlouvy o sdružení si pak účastníci vymezí jednotlivé pravomoci a povinnosti.
Jedna z osob se třeba může zabývat obchodní činností a sjednávat zakázky, zatímco další osoby mohou provádět realizaci dané činnosti. Jak si úkoly v rámci sdružení jeho členové rozdělí je zcela na nich. Stejně tak jako rozdělení zisku, nárok je nejčastěji vyčíslen procentní částkou. Na co je třeba si dát pozor je, že za závazky z činnosti sdružení odpovídají všichni členové společně a nerozdílně.
V rámci smlouvy o sdružení se členové obvykle dohodnou na založení společného účtu, který má na starosti jeden ze členů, nejčastěji zvolený správce majetku sdružení. Účastníci se mohou domluvit i na případných vkladech majetku, na podmínkách přibírání dalších členů či naopak podmínkách ukončení činnosti. Někdy je součástí smlouvy i zákaz vlastní podnikatelské činnosti v totožném oboru.
Více o sdružení a jeho založení na základě smlouvy o sdružení nalezneme v Občanském zákoníku, kde jsou tomuto tématu věnovány paragrafy 829 – 841.
Žaneta Pixová
