kdyby se dokázala více otevřít vlastním pocitům a uměla je sdílet. Zůstala tím pádem „ pouhou“ múzou umělců a její myšlenky se zachovaly v dopisech. Jsou stejně nevšední jako jejich autorka.
Rodina Sidonie patřila k tzv. „průmyslové šlechtě“, která získala titul díky svým podnikatelským úspěchům. Snad právě proto lpěla na tradici a na svém postavení. Děti pak rodiče vychovávali ke vzdělanosti a pracovitosti.
Sidonii těšilo zvelebovat park a zahrady kolem zámku Vrchotovy Janovice. Nebála se obléknout ošumělý kabát a rýpat se v hlíně. Zámek se stal klíčovým bodem v jejím životě. Přestože měla mnoho nápadníků a ctitelů, domov byl její největší láskou a pro něj také nejvíce zkusila.
S rodiči mluvila německy, s bratry anglicky. Oddaná chůva, Angličanka zvaná May- May, vydržela sourozencům až do dospělosti, trávila s nimi svátky, či cestovala. Svým způsobem jim kompenzovala složitý vztah s matkou, která získala po smrti otce pocit, že se musí svým ratolestem obětovat. To ale způsobilo různé rozepře a následné výčitky z její strany.
Sidonií uctívaný bratr Jan sestře zprostředkovával informace z „vnějšího“ kulturního světa. Vyznával ale dosti bohémský životní styl a onemocněl syfilidou. Proto poměrně záhy skonal. Jeho ztrátu nesla Sidonie velice těžce.
Kontakt s umělci však Sidonie udržovala nadále i bez něj. Obdivovala básníka Rainera Maria Rilkeho, kterému lichotilo, že má přátele mezi šlechtici a zároveň si oblíbil půvabný zámek. Sidonie také dlouhá léta milovala Karla Krause, rakouského novináře. Občas se bez něj nedokázala obejít, jindy zas její city chřadly. Bohužel i on jí poměrně brzy zemřel.
Nejhorší doba nastala, když zbožňovaný a opečovávaný zámek zabrali Němci. Sidonie se musela vystěhovat a z povzdálí sledovat jeho devastaci. Během okupace se začala podepisovat Nádherná, místo dřívějšího Nádherný, a snažila se hovořit česky. Jasně se tím přihlásila k rodné zemi a vyjádřila svůj postoj k nacistům.
Po druhé světové válce se vrátila do Janovic a opět se energicky vrhla do renovačních prací. Ovšem krátce na to zvítězili ve volbách komunisté a Sidonie, představitelka starých pořádků, musela odejít. Za pomoci převaděče utekla v září 1949 do Německa. Dostala se až do Anglie, kde ji ale dostihla vášeň pro levné cigarety a únava z prožitých dramat.
A tak múza význačných osobností umírá na podzim roku 1950 v Londýně na rakovinu plic.
Autor: Martina Bittnerová
