Společnost a téma slaďování

Při své práci si stále více a více uvědomuji „partyzánskou“ roli rodičů zmíněné generace „Y“. Jelikož staré vzory už nejsou mnohdy slučitelné s reálnými potřebami, nemůžeme se opřít o zkušenosti a přístupy dřívějších generací. Nové však ještě nejsou zcela definovány a ukotveny v našich postojích a stereotypech.  Často se setkávám se ženami, které si stěžují na to, jak domácnost a péče o děti leží jen na nich. A jen o pár chvil později slyším věty typu „kdyby MI aspoň POHLÍDAL děti nebo MI POMOHL umýt nádobí!“

Pak se jich většinou ptám: „Vy také ty děti HLÍDÁTE nebo se o ně STARÁTE? POMÁHÁTE partnerovi uklidit byt? Kde je v těchto větách odpovědnost za starání se o děti, o domácnost? Dáváme my ženy mužům dostatek prostoru pro jejich zapojení nebo podvědomě posilujeme jejich nízkou sebedůvěru v této oblasti?

Jsme jim schopny důvěřovat v péči o děti, o domácnost a přijímat výsledky jejich úsilí (pokud nejdou proti zdraví dětí J)? Nebo, je-li náš partner s dětmi, navaříme horu jídla a kontrolujeme každou hodinu, zda je vše v pořádku? Výsledky výzkumu z roku 2005 ukázaly, že ne – pouze 24% žen by souhlasilo s tím, aby jejich partner celodenně pečoval o dítě formou rodičovské dovolené.[i]

A jak je to s muži? Jsou schopni dát prostor své ženě pro její osobní čas či pracovní rozvoj? Jsou připraveni přijmout zodpovědnost za svůj podíl na výchově dětí a využít ho ke svému prospěchu? Odpověď je, naštěstí, ano. Alespoň někteří.[1] Pokud mají partnerky, které jsou schopny povolit uzdu ve svém pečovatelství, pak teprve může dojít ke skutečnému slaďování.

Při přeměně obrazu „matky pečovatelky“ a „muže živitele“ je potřeba zkoumat nejen jejich potřeby a požadavky doby, ale rovněž jejich ženskou-mateřskou a mužskou-otcovskou úlohu.

Ačkoliv cítím, že tato kapitola je důležitou součástí naší knihy, je pro mě těžké ji začít. Je to proto, že studiem, pozorováním i pomocí své intuice a zkušeností poznávám, jak nesmírně obšírné a složité toto téma je. Zcela nepochybně se nacházíme v období transformace pojetí mužské i ženské role a identity, která bezprostředně souvisí s rolí mateřskou a otcovskou. Dle mého osobního názoru je právě úkolem naší generace začít tento obraz přetvářet a hledat nové pojetí. Spolu s překotnými změnami v jiných oblastech to není úkol jednoduchý. A může být také dlouhodobý.