Mnoho již bylo napsáno o ženě, která si splnila svůj sen hned několikrát. Svojí slavnou sportovní éru ověnčenou mnoha medailemi a oceněními v běhu na lyžích zakončila zlatým triumfem. Podařilo se jí získat medaili pro sportovce nejcennější. Olympijské zlato na olympiádě v Turíně v roce 2006.
Dokonce její účast na cyklistických soutěžích nepatří k žádným propadákům. Co na to říct. Zkrátka, bylo jí z „hůry“ dáno. Jenomže nejen sportovními úspěchy je člověk živ. Obzvláště, když se jedná o ženu. Splnila si tedy i roli mateřskou narozením dcery Lucie. Čímž si rozšířila okruh svých nejbližších fanoušků.
Díky sportovním úspěchům však získávala ocenění i na anketách Sportovec roku nebo Král bílé stopy. Jenomže pak odešla z profesionální sportovní dráhy a započala období nové, manažerské. Stala se předsedkyní organizačního výboru mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci v roce 2009. A jak rychlý vzrůst nastolila díky své slavné sportovní dráze, tak rychle se dostala do potíží, které nejsou zcela vyřešeny dodnes.
A tak se ptám, je lepší držet se osvědčeného přísloví: „ Drž se svého kopyta“ nebo „Je lepší poznat a ztratit než nepoznat vůbec“?
Ves
Zdroj foto: http://cs.wikipedia.org/
