V předchozím díle jsem pojmenovala základní životní cíle. Týkají se především osobní sféry, rodinného zázemí, komunikace, vztahování a profese.
Dnes se společně podíváme na cílování a stanovování časových plánů.
Tím nejdůležitějším v našem bytí jsou naplňované životní cíle a náš seberozvoj. Následují strategické cíle, které určují směr životního úsilí a umožňují hledat cesty. Musí být opravdu dlouhodobé a nesmí jich být mnoho.
Plánuji v rámci roku, měsíce, týdne a dne … střelka stále směřuje k životním a strategickým cílům. Z cílů vyplývají smysluplné činnosti a jejich časování.
Ke krátkodobému plánování a posuzování činností ráda využívám principu Johariho okénka a jeho kvadrantů. O činnostech a úkolech přemýšlím v tom smyslu, zda jsou důležité či nedůležité a zda jsou naléhavé či nenaléhavé.
Nejprve si udělám seznam činností a úkolů v daném období. Následně je začnu třídit do kategorií (viz. tabulka) a stanovovat si priority.
Plnit naléhavé činnosti znamená jednat pod časovým stresem. Pokud tyto činnosti dobře neplánujeme a nestanovujeme si priority, brzy se cítíme vyčerpané a unavené. Prioritou jsou důležité činnosti a ty nedůležité můžeme klidně ignorovat – hlavně o nich potřebujeme přemýšlet v těchto intencích.
Výsledkem dobrého plánování je jednání v kvadrantu nenaléhavé a důležité, tj. věnujeme se činnostem, které činíme v klidu a ne pod tlakem (eliminace chybového jednání) a hlavně se věnujeme činnostem důležitým a neutápíme se v maličkostech.
