Určité pokusy tu byly i před rokem 1989, ale omezovaly se na pouze na nošení pionýrský stejnokrojů během významných svátků. Nikdy jsme se nedostali dále, jako například v Sovětském svazu, Maďarsku nebo v Číně, kde bylo nošení uniforem do škol povinné a někde i zůstalo.
V západních kulturách byly školní uniformy znakem příslušnosti k určité konkrétní škole. Jednalo se zejména o elitářskou záležitost, která se spojovala s prestižními soukromými školami. Myšlenka stírání nerovností prostřednictvím uniforem přišla později a souvisela právě s různým socioekonomickým statusem žáků.
Kvůli tomu jejich povinné nošení na základních a středních školách zavedly předloni v Polsku. Uniformy jsou běžné i v Anglii, Irsku, Japonsku či Austrálii.
Sociálně-ekonomický status žáka se nošením uniformy nezmění. Jen, že už nebudou vidět propastné rozdíly mezi dětmi z chudých a bohatých rodin. Žáci a studenti se nebudou moci chlubit drahými značkovými teniskami nebo oděvy. Na druhé straně budou existovat rozdíly mezi uniformami.
Na první pohled se bude dát rozeznat uniforma ušitá na míru a koupená z druhé ruky či zděděná po sourozenci. Existuje také řada dalších prvků, které budou děti lišit, jako jsou například šperky, mobilní telefon, kosmetika či MP3 přehrávač.
V této souvislosti se objevují i extrémní názory, které by omezily jakoukoliv možnost srovnání. Tedy zákaz nošení mobilních telefonů do školy, zákaz šperků. To se však zdá jako zcela nereálné, protože i ten nejkonzervativnější rodič chce mít dítě pod kontrolou a tak vyžaduje jeho dostupnost prostřednictvím telefonu….
Ateliér Kateřiny Záhorové navrhl kolekci školních uniforem, které jsou velmi slušivé a praktické do školy i pro volný čas po škole. Rázem se z každé slečny stane mladá dáma a z každého chlapce mladý gentleman.
Zdroj: Zahorova.eu
