nesmí přestat hýčkat se napsalo již mnoho.
Ale z benefitů by se neměla stát samozřejmost, jinak by mohly ztratit smysl.
Je zřejmé, že pro zaměstnavatele je poskytování benefitů ke mzdě výhodné z hlediska nákladů. Rozhodně více než prémie či trvalé zvyšování mzdy. A v případě, že se firmě přestalo dařit, je snadné od benefitů odhlédnout. Naopak sáhnout na výplaty by zaměstnavatel tak snadno nemohl. Benefity ale plní jinou funkci – ony totiž také spoluvytvářejí image firmy na trhu práce. Nicméně jejich základním posláním je zvyšovat loajalitu k zaměstnavateli a zaměstnance motivovat k vyššímu výkonu.
Jenže pokud nastane situace, že se benefity zaměstnancům rozdávají bez ohledu na výsledky jejich práce, hrozí nebezpečí, že začnou být vnímány jako běžná součást samozřejmé odměny.
U nás v republice jsme si zvykli na zaměstnanecké výhody ve formě příspěvků na stravování nebo týdne dovolené nad rámec té základní. K méně běžným benefitům se řadí například příspěvek na dopravu nebo bydlení. Obecně platí, že zaměstnavatelé se snaží vycházet vstříc individuálním potřebám zaměstnanců a od paušálního zavádění benefitů stále častěji upouštějí.
Benefity jsou ale také mimořádně křehkou záležitostí. Pokud by firma tradiční benefity přestala poskytovat, ztratila by ve srovnání s konkurencí svoje postavení na trhu. Proto je třeba držet krok s rytmem doby. A v současné době drží krok s dobou ten zaměstnavatel, který poskytuje daňově výhodné zaměstnanecké výhody a benefity z oblasti „work-life balance“, neboli výhody, které umožňují propojení práce se soukromým životem. Takové možnosti si zaměstnanci cení, zejména pokud jde o práci z domova. Ta je navíc ekonomicky výhodná i pro zaměstnavatele.
