Internetoví giganti jako je Youtube, Google či Facebook u nás totiž podle Schillerové neplatí daně v míře, která by odpovídala jiným firmám v České republice.
Mezi digitální služby, které podléhají tomuto zdanění, patří provádění cílených reklamních kampaní umisťovaných na digitální rozhraní, využití mnohostranného digitálního rozhraní a poskytnutí dat o uživatelích.
V případě cílené reklamní kampaně je hranice stanovena na pět milionů korun, u mnohostranného digitálního rozhraní se bude danit v případě, že k němu bude navázáno více než 200 000 uživatelských účtů.
Digitální daň se bude týkat primárně velkých gigantů a její základ budou tvořit služby, poskytnuté během daného zdaňovacího období, kterým bude kalendářní rok. Daň se bude platit v měsíčních zálohách a bude splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Začátek platnosti této legislativy s největší pravděpodobností bude v polovině roku 2020. Platnost zákona je omezena do roku 2024. Stále se totiž čeká na trvalé a jednotné řešení na mezinárodní úrovni.
Podle mnohých odborníků však tímto krokem zbytečně riskuje. Daň je totiž problematická. Může vést ke zhoršení ekonomických vztahů se Spojenými státy, může být brána jako diskriminační a v neposlední řadě může být v kolizi s GDPR.
-MM-
foto: unsplash.com
